Anotace: A možná to tak není, kdo ví.

Jsem výřečný
jako parta mimů u baru,
jen při tom takový rámus neztropím.

Z klobouku tahám s úsměvem
výjimečné květy výjimečným dámám.
Smůla, že nevěří,
že úsměv není
pouze nakreslený,
abych se věčně netvářil tristně.

Ty šmouhy na prstech
jsou inkoustové.
Inkoust je moje krev,
psaní má potrava.
(na kalorie bohužel chudá)

Někdy si přijdu jak oliheň
která ten inkoust vypouští po mračnech,
když snaží se pláchnout.

Zanechám jenom pár otisků,
jež mohou se tvářit jako slova.
Zmuchlaný cár
původně určený k přečtení
a s malým dovětkem na závěr:
Toliko jménem
a příští štací,
kde se zas pokusím projevit.

Publikoval(a): CorrimsonTom, 14.2.2009