Pode švy

Zírám na tvou hvězdu, práchnivím noc,
zpopelňování a zadržený dech nesneseš
pohromadě. Klepny rozprašují dech do ulic,
vymandlované obrazy nového dne. Lepič
plakátů, prsty zanořené v černi, připichuje
tvé oči na reklamní plochu. Svačí pod tvým
pohledem, mastné poledne utírá do kalhot
a přemýšlí, kde už to slyšel. Tlačím tě
naplocho pod víčka, dozníváš s chladnoucím
lógrem, bojím se. Položíš mi na dlaň ruku
mého syna. Dobývám vesmír, tělo v prostoru
překrývá minulost, rozpínání, smršťování.
Tiché klouzání pode švy – člověk