co ti pomůže navždy zapomenout

vzpomínko

stárnu

jak vítr za kopcem u javoru

na rovině rozeběhnutých za bečvou

slabý za zenitem

ohníčkář z hradiska

na stráni špendlíky očí
pozorují mě s obavou
zda černočerné mraky v nebi chci rozehnat

však!

raději neutíkej na vrchol

děvče větroplachů

protože tentokrát přicházím prohrát
kde píchat nestačí

neměj strach

šachovnice z šatů nic nepoví

již zítra si koupíš umělcovy květiny
a dáš si jméno poušť

jak nemiloval jsem lépe a dělal pouze houšť

nachový

špendlíky také mají ostny

měly chránit naše tělo v rozvlněných keřích
dokud ještě v dušičkách
o něžnostech bdělo
a nespletlo se v srdci

šťavnatá mirabelo


tak vítr přináší dál mraky
které já neuměl rozehnat

být malíř cáknu na ně kaňky a to jenom tak


také jsem býval plachý a lhal jsem
že dnes nesmíš má lásko umírat

to ti pomůže navždy zapomenout

šachmat!