Anotace: ...
Přijmout štěstí?
Nikdy mi nenapadlo, že i to se musí člověk učit.
Myslel jsem si, že štěstí přijde a tím je všechno jasné.
Štěstí je milion věcí, aby to mohlo být jen to jedno štěstí.
V koutě komory leží dřevěný kohout, který je šťastný, že je tam kde je, když přišla Polednice.
BUM BÁC!
Každej z nás někdy v sobě nechal narůst ten pocit: KOHO BYCH CHTĚL?
On takovej pocit není k zahození, protože vyzkoušet se musí všechno.
I instantní bramborová kaše.
A pak se objeví zákonitě otázka: KDO BY CHTĚL TEBE?
BUM BÁC!
Největší štěstí je, když potkáte na své cestě životem bytost, s níž jste šťastní.
I když jste nešťastní.
Člověk si bez toho štěstí málokdy uvědomuje v přímém přenose.
Proto s takovou oblibou vyzdvihujeme staré dobré časy.
Pořád hledáme cosi dokonalého v nedokonalosti.
Co asi tak můžeme najít?
Vražednou zbraň?
BUM BÁC!
PS.
Kde se může člověk zapsat, když si myslí, že už toho tady má dost?
To by bylo štěstí.
Najít takové místo.
BUM BÁC!
BUM BÁC * bum bác ***ST*
19.05.2024 13:38:52 | Frr
Tohle je bum bác skvělý! Jsem toho plná, taky nevim, kde si odložim...ale když toho má jeden dost "tady", stačí, když se zapíše do jakýhokoli "jinde"...tam ještě naložíno nedostal:-)
Horší je s tím "nákladem" popocházet, asi proto se furt někde něco zahazuje... blbý, když zahodíš "nosný"... to se ochudíš...
PS: Jortí, dnes bych měla velkou chuť připsat ti do toho pska něco hodně divnýho :-):-):-)*
16.05.2024 12:24:19 | cappuccinogirl
to by mi těšilo
17.05.2024 12:25:59 | jort1