♪♪♪
Kdyby každý věřil dostatečně sám v sebe jako člověka, nepotřebovali by lidé
jako náhražku žádnou jinou víru. Žili bychom
v jiném světě.
Tak s týmto súhlasím. Je to pekne napísané. Človek je limitovaný človekom. Sám si určuje hranice a pravidlá.
15.08.2024 22:33:07 | Bosorka9
Ano. Naslouchat intuici. Sláva každému, kdo ji pěstuje:).
12.11.2023 11:04:17 | Edina Elwes
Díky. Prý ženy dají více na intuici. :-) Nevím jestli je "věřit víc sám v sebe" v přímém vztahu s intuicí, ale zajímavý psychologický pohled od tebe. Asi bychom měli více prozkoumat, co to přesně je "věřit sám v sebe"...
13.11.2023 12:07:56 | Lighter
To bychom museli mít ten "nevyšší lidský kodex" od přírody vštípený. Od ní máme v sobě jen zbytky instinktů a pudů, na které se moc spolehnout nedá a mohou být i agresivní, rozporuplné. Otázkou potřeby víry (vyznání) či její případnou absencí, se už myslím ve svých statích kdysi věnoval Z. Bauman. Není to tak zase jednoduché a zřejmé natolik, že bychom mohli objektivně říci, jak by svět bez víry (vešeré) vypadal. Myslím, že se o tom mohou vést obšírné teorie. Ale z "cítěním" si nakonec každý člověk vybere po svém.
27.06.2022 21:43:25 | šerý
Díky za zamyšlení. :-) Ano, máš naprostou pravdu. Není to vůbec jednoduché. Střetávají se v nás dva protichůdné postoje. Popíráme vše, co je v nás přírodní neboli zvířecí, dokonce i tu dobrou polovinu, a nahrazujeme to vymyšleným "kodexem", který je přehnaně "idealistický" a podle kterého ve skutečnosti se většinou ani nechováme, jde to pragmaticky řečeno těžko. Takže když necítíme dostatečnou jistotu v sobě, ve vlastní "lidskosti", hledáme jistotu kdekoliv jinde. Přímo toužíme po "naději na víc". Třeba ve víře nábožné. Nebo ve víře ve vědu či pokrok. Proto jsme tak ovlivnitelní až zneužitelní. Taková je pak naše "civilizace", tak ubohá, jak ubozí jsme sami. :-)
28.06.2022 12:28:45 | Lighter