INSTINKT

A Tobě díky za návštěvu a tuto vtipnou poznámku :-)

07.05.2014 15:09:09 | Amonasr

Opravdu si to myslím. Západní civilizace je evidentně v rozkladu, vytrácejí se původní hodnoty, na kterých celé věky stála, ztratila jakýsi étos svého směřování, neexistují žádné vize - ani nalevo, ani napravo, vše se točí v jakési bezradné spirále, která nikam smysluplně nevede. Na jedné straně se lidé obecně neměli nikdy po materiální stránce tak dobře jako teď, ale nikdy taky asi nebyly duchovní hodnoty tolik na vedlejší koleji, jako jsou teď. Všechno se podřizuje jen absurdním ekonomickým ukazatelům, které už neodrážejí současné potřeby - neustálý růst HDP nedává žádný vyšší smysl, než jen čísla pro čísla samotná, a vše je stále víc podřízeno hromadění nesmyslně astronomických zisků u směšného procenta vyvolených, zatímco staleté sociální výdobytky se začínají ořezávat a stále víc lidí bude znovu padat do beznadějné chudoby, nezaměstnanosti a nepotřebnosti na okraji společnosti, který se ale bude stále zvětšovat (ten okraj). Z hesel o demokracii se stávají duté fráze, všude jen samé pokrytectví, konjunkturalismus, korupce. I v mezinárodním měřítku platí stále víc zákon silnějšího, složitě vybudované mezinárodní mechanismy jsou bezohledně ignorovány těmi nejmocnějšími. O člověka ve skutečnosti už žádným elitám nejde, navíc i tyto "elity" jsou čím dál ve své podstatě nekulturnější, nabubřelejší, bohatí už stále méně podporují opravdovou kulturu a duchovní rozvoj, skuteční mecenáši už téměř neexistují a státy chudnou a přestávají plnit kulturně vzdělávací funkce. I církve selhávají ve svém poslání a starají se víc o majetek a politiku, než o duchovní povznesení svých oveček. Globalizace přinesla neuvěřitelné propojení finančních a mocenských elit ve světovém měřítku, které jsou mocnější, než i ty nejsilnější státy světa, včetně USA - "demokratické" volby už ve skutečnosti rozhoduje jen to, koho tyto mocné skupiny finančně podpoří, a to jsou zase jen ti, kdo jdou na ruku jim a ve skutečnosti kašlou na obyčejné občany. Lidé oprávněně přestávají věřit na demokratické mechanismy, protože už pochopili, že jsou v podstatě bezmocnými figurkami na šachovnici zcela jiných zájmů, které nejsou schopni ovlivnit. Upadá i kultura celkově, vše je podřízeno zisku, co se líbí otupělým konzumním masám, zglajchšaltovaným agresivní reklamou, to se produkuje - podívej se třeba na hollywoodské filmy, včetně těch ověnčených Oscary, to je něco neuvěřitelného, na jak tristní a prostoduchou úroveň se to už propadlo. Co je na této mašinérii nezávislé, to je určeno k postupnému zmizení nebo jen živoření. Vem si dále třeba otázku Snowdena - ve skutečné demokracii by byl takový člověk pasován na hrdinu, protože odhalil naprostou zrůdnost fungování amerických tajných služeb, které se vymkly jakékoliv demokratické kontrole a pracují dokonce na stále větším omezování svobody i vlastních občanů, čímž zcela popírají principy, na kterých se formovala americká demokracie. /Pokračování následuje/

21.03.2014 17:34:24 | Amonasr

Ukazuje se jasně, že americká administrativa už nehájí zájmy vlastních občanů, ale jen úzké skupiny provázaných finančních, zpravodajských, zbrojařských a mocenských elit, a že pracuje jen ve prospěch zájmů korporací, nikoliv ve prospěch občanů - to už je demokracie jen podle názvu, obsah se někam vypařil - obyčejný člověk je až to poslední, co tyhle skutečně mocné zajímá.

Celý tenhle globální moloch je ale už před fatálním světovým ekonomickým kolapsem - na jedné straně rozvoj technologií vygradoval do neuvěřitelně vysoké produktivity práce, kdy v zemědělství, průmyslu a ve službách je potřeba stále méně lidí k tomu, aby mohli obsloužit celou planetu beze zbytku (víceméně celá světová populace by se při spravedlivém rozdělování mohla mít docela dobře), ale šílená a stále šílenější koncentrace bohatství jen asi u 1% vyvolených vede k tomu, že se většina prostředků nedostane k potřebným, ale buďto leží ladem nebo se s nimi plýtvá na požitky těch nejbohatších tak neuvěřitelným způsobem, že si to normální smrtelník ani neumí představit. A jelikož nezaměstnanost i ve vyspělých zemích se už bude díky stále rostoucí produktivitě práce jen trvale zvyšovat, protože stále chudší státy nemají na to, aby rozvíjely veřejné služby, školství, zdravotnictví, kulturu apod. a tam umisťovaly "přebytky" pracovní síly, tak je jen otázkou času, kdy to celé ošklivě a definitivně rupne. Teprve po katarzi, o které nikdo netuší, jak bude vypadat a jak k ní dojde, se může opět dostat člověk do centra dění...

Takže to, že se termín "postmoderní" doba začíná někdy nahrazovat termínem "posthumánní" doba mi připadá velmi výstižné - vnímám to jako poslední fázi vývoje stávající západní civilizace, než bude nahrazena převratně jiným modelem fungování, který opět nastartuje novou éru vývoje lidstva, která pak možná bude skutečně "humánní", protože materiálně (technologicky) jsou k tomu vytvořeny tak vynikající předpoklady, jaké tu nikdy v historii ještě nebyly. Řečičky o tom, že nelze uživit všechny lidi na planetě a zabezpečit všem důstojné vzdělání, školství či zdravotnictví jsou jen lži - možné to je, ale ne už v současném ekonomickém modelu, tedy za současného krajně až absurdně nespravedlivého způsobu rozdělování vytvořených hodnot...

Promiň tu obsáhlost, ale na Tvou otázku se nedalo ospovědět jednou větou, aby mi mohlo být rozuměno, jak to vnímám... ;-)

21.03.2014 17:34:57 | Amonasr

že do toho tak vstupuju...
Neříkám ani že nesouhlasím, ani že souhlasím. Nicméně je to těžký...
Už jsme to někde u konrétnějších témat probírali- tuším, že šlo o Sýrii. Těžko si pamatuju tyhle detaily...
Už mám pocit, že k takovému vyjádření přistupuju postmoderně- totiž, jaký text můžu přidat k tomuto textu... Neřeším, jestli to je, nebo není pravda, na svou obhajobu říkám z praktických důvodů...

...a teď do toho ještě zaplést instinkt.

V poslední době Putin zkouší naše instinkty, trošku jsem čekal, jestli to tu někdo nenadzvedne tohle téma, ale možná že jsem nakonec rád, že tu je klid. Že shlédnu nějaký ten vtípek na FB, kdo patří na Krym a kdo do krimu a jdu spát...
Jak bylo v jednom (zajisté pokleslém) americkém filmu:
"co mi není rovno, po tom je mi hovno".

Ještě mě tak napadá, jak jsme se učili (a vy možná trochu taky), jak ti předváleční básníci si každej psali to svoje, intimně-surealisticky- poetistcky- složitě-prostě. A pak všechny z výšin Parnasu snesl ohlas války... No, jsou to takové moje fikce, nic víc...

23.03.2014 15:46:48 | ewon

Já sděluju svoje pocity a Ty taky, to je v naprostém pořádku a jsem rád za každé zamyšlení, děkuju :-) Na pravdu nemá pochopitelně nikdo patent, tady jsem jen vysvětlil svůj názor, proč mi konvenuje označení současné doby za posthumánní - k instinktu to má vztah snad jen v tom, že informace už jsou v éteru ze všech stran tak neuvěřitelně manipulativní a lživé, že stejně k orientaci jednotlivce kromě nezbytných minimálních znalostí může ve finále pomoci nejlépe zase jen instinkt... ;-) Jen malou poznámku - i Rusko je součást (upadající) západní civilizace, ať se to komu líbí či ne. Mně je třeba tamní režim mnohem méně sympatický než vyprázdněná demokracie v USA či u nás, ale o tom to není. V otázce Krymu mi však můj osobní instinkt napovídá něco o právu národů na sebeurčení - že se to holt v praxi jednou někomu hodí do krámu a podruhé ne, to už je jiná věc... Referendum možná není zase až tak nedemokratický institut, jak by se to někdy z mainstreamových médií mohlo jevit - nebo ano...? Podobně se moje instinkty třeba kdysi příkře rozcházely s oficiální propagandou ohledně spojeneckého bombardování Jugoslávie, které stále považuju za jasný válečný zločin - nikomu své instinkty ale nevnucuju. Ať si je každý pohání k zodpovědnosti dle vlastního svědomí a uvážení... :-)

23.03.2014 16:54:04 | Amonasr

:-))) Tos mě pobavil... ;-) Já jsem přeci jen trošku shovívavější, pořád se snažím všem odpouštět, včetně toho nepolepšitelného spratka... ;-)))

21.03.2014 11:58:36 | Amonasr

Jó, to znám taky... I takový instinkt se holt musí neustále trénovat a pořád je co zlepšovat... ;-) Ale kolikrát jsem se ho snažil i oblafnout a dělal jsem, že ho neslyším, abych se mu nakonec musel omluvit, jaký jsem to byl vůl, že jsem ho neposlechl... ;-))

20.03.2014 20:19:51 | Amonasr

To také znám, občas jsem ho nenaslouchala, protože se mi nelíbilo, co mi napovídá a snažila jsem se ho ignorovat, ale upřímně... Lhát sám sobě? To je snad horší, než lhát lidem v našem okolí... Občas se musíme vyrovnat sami se sebou a s tím, kdo jsme... s věcmi, které se nám třeba nelíbí, ale prostě tak jsou...

20.03.2014 20:25:54 | Gabriela Green

Je to přesně jak píšeš. Já si kolikrát sám sobě snažím o některých lidech namluvit, že jsou lepší, než mě z různých podvědomých i zjevných náznaků varuje můj přirozený instinkt. Často je to asi z pohodlnosti - raději někdy risknu, že se možná spálím, než bych zase složitě hledal nějakou jinou alternativu. Souhlasím ale každopádně s Tebou, že něco si vědomě nalhávat není dobré řešení a většinou se to i vymstí...

20.03.2014 20:42:26 | Amonasr

K těm lidem, často je to možná z pohodlnosti... Někdy to může být ale i tím, že je máme z nějakého důvodu rádi, záleží nám na nich... I přes to, že jsou takový, jací jsou... Proto si nalháváme, že si naší lásku zaslouží, že jsou lepší, než ve skutečnosti jsou... Protože to uvědomění si, že to tak není často bolí...

20.03.2014 20:57:13 | Gabriela Green

Jak výstižné - ano, často kvůli nim trpíme mnohem víc, než si to dotyčné osoby zaslouží. (Zvlášť o nenapravitelně důvěřivých trpitelkách a spasitelkách, věřících v možnost napravení svých beznadějně nenapravitelných protějšků, by se daly psát celé romány a také se už napsaly a píší, hlavně jich ale denně píše spousty sám život...) Člověk je vůbec zvláštní tvor, ale i to má svým způsobem něco do sebe, že nejsme pouzí naprogramovaní roboti. Tedy aspoň většinou, naštěstí... :-)

20.03.2014 21:15:03 | Amonasr

Souhlasím s tebou, člověk, i když se na první pohled může zdát, že je na programovaný... vstát, jít do práce, přijít z práce, najíst se, rozmnožovat se (když je s kým), spát, vstát... Uvnitř, myslím tím v hloubi duše, je ale každý jiný... Každý je uvnitř jinak pestrý a barevný... A jak jsi říkal, nejlepší příběhy píše sám život, ať už je to drama, nebo komedie...

20.03.2014 21:23:20 | Gabriela Green

:-D To je fakt - život sám v jeho někdy absurdní nevypočitatelnosti nemůže žádná fantazie překonat... :-)

20.03.2014 21:29:48 | Amonasr

Každý si sám v sobě nosí ten svůj příběh, tu divadelní hru... A když zavzpomíná, on sám sedí v publiku, nechává se unášet svoji hrou... Někdy je to až zvláštní. Například, před třemi měsíci by mě ani ve snu nenapadlo, že napíšu nějakou báseň... Před měsícem by mě ani ve snu nenapadlo, že si založím profil na stránce, jako je Liter... Inu, jsem tu.

20.03.2014 21:35:34 | Gabriela Green

Tos vyjádřila moc hezky :-) Takový talent ovšem nemohl zůstat nevyužit, Tvá cesta na Liter byla psána v knize osudu... ;-)

Mně už teď taky připadá neuveřitelné, že jsem si celý život psal (i s mnohaletými prodlevami) jen do šuplíku a ještě před rokem a něco jsem neměl nejmenší tušení, že existuje cosi podobného, jako Liter... A teď už svou přítomnost tady beru jako odvěkou samozřejmost - ten pohled zpět opravdu udivuje víc, než nějaké sci-fi... :-D

20.03.2014 21:55:40 | Amonasr

No, s tím talentem, nevím, nevím, ale děkuji :-) Od spisovatele jakým jsi ty, si toho vážím... Musím se přiznat, že tady na Literu tě osobně pokládám za jednoho z nejlepší vůbec... A každý tvůj Tip, komentář, to je pro mě královskou korunou... A že těch tipů moc není... :-D Tvoje Vele Díla rozhodně do šuplíku nepatří, ještě že jsi je vytáhl a oprášil!

20.03.2014 22:01:11 | Gabriela Green

Samozřejmě, že je zde spousta spisovatelů, od kterých si vážím komentářů a tipů... (enigman, zelená víla), no byla by jich spousta a s těmi tipy to myslím celkově...

20.03.2014 22:40:43 | Gabriela Green

:-D Uff, to se mi ulevilo, že jsi to rozšířila a upřesnila :-) I tak jsi mě ale přivedla pěkně do rozpaků, no snad to nějak vyberu… ;-)) Ale vážně – talent máš, to se pozná, a jak se budeš postupně vypisovat, dostávat se do povědomí atd., budou přibývat i tipy. A především máš co sdělit – co s talentem, kdyby neměl co říct…? Za Tvé uznání moc děkuju, zůstávám samozřejmě oběma nohama pevně na zemi, ale koho by to nepotěšilo a nepovzbudilo - fakt si Tvých slov velice vážím i považuju :-) Ovšem musím jedním dechem asi dodat, že na Literu je celá řada talentovaných a pozoruhodných autorů a mohl bych jmenovat mnohé, před kterými smekám s úctou, protože z mého pohledu umí psát líp, než já. Nicméně každý máme trochu jiný vkus, jiné zaměření, ať už jako autoři či jako čtenáři, a každý je dobrý trochu jinak, trochu v něčem jiném, takže bych si ani netroufl sestavovat třeba i nějaké svoje vlastní, byť subjektivní, pořadí… Ono i ty tipy jsou hodně ošidné a nezaručují přímou úměru s kvalitou textu, ale o tom tu už bylo napsáno mnoho :-D Pro mě osobně jako čtenáře je nejdůležitější obsah a hloubka sdělení a když se k tomu přidá i zdařilá forma, tak to je dvojnásobná radost. Fandím úplně každému, kdo do toho jde naplno a na nic si takříkajíc nehraje, postupně mě opustil i nějaký nadměrný pocit soutěživosti o tipy – možná mnohem důležitější je diskuse, protože ta pak svědčí o nějaké rezonanci textu, což má (alespoň pro mě) větší smysl, než bodovací soutěž krásy, ačkoliv krásná forma je hodnota i sama o sobě… Ale nějak jsi mě přiměla se rozepsat, tak to zatím stačí… :-))

20.03.2014 23:26:07 | Amonasr

Musím se přiznat, že jsem při odepisování dělala dalších X věcí okolo a když jsem si to po sobě pak přečetla, hrůzou jsem se zděsila, proto to rozšíření... Omlouvám se za noční šok... Nic méně, jistě máš pravdu, rozhodně nehodlám sestavovat svůj žebříček spisovatelů tady na Literu... Je zde spousta opravdu dobrých, kreativních... Chtěla jsem jen říci, že pro mě osobně rozhodně patříš k nim, už jen z toho důvodu, že tvá díla mi mají co říci, a ráda se nad nimi zamyslím... S těmi tipy máš asi pravdu, jsem tu cca 20. dní, tak že netuším, jak to tu pořádně chodí... Myslela jsem si, že čím více tipů, tím větší úspěch. Jak říkáš, asi je dobré zhodnotit i ostatní věci okolo. :-))

20.03.2014 23:42:20 | Gabriela Green

:-D Tohle dobře znám, ty pocity jsme tu asi zažívali všichni, já to myslím popsal i v některém ze svých fejetonů a přihlásili se k tomu i jiní, takže to snad můžu takto trošku zobecnit. Zřejmě každý sem přichází a těší se na adekvátní reakce a odezvu, není jednoduché se pak vyrovnávat s tím rozdílem mezi vlastním očekáváním a skutečnou odezvou či neodezvou. Ale i to je hodně obohacující zkušenost, pokud to člověk zvládne. Hodně mi i takovéto počáteční "vystřízlivění" dalo, a to i přes můj pokročilý věk - se svým egem člověk musí zápasit neustále :-D 20 dní je ještě poměrně krátká doba, proniknout do tajů fungování Literu chvíli trvá, společenství je tu navíc i poněkud proměnlivé, ale postupně se tu každý nějak "zasíťuje" do těch složitých a proměnlivých vazeb a stojí to za určitou výdrž a trpělivost. Občas se tu najdou výjimečně i elementy, možná dokonce jenom jeden element, který na nezkušeného nováčka zaútočí zákeřně ze zálohy, aby si léčil jakési vlastní komplexy, ale to pak tu nebohou oběť zase podrží ostatní a dá se to při troše obratnosti ustát... ;-)) Tím Tě ale nechci strašit - teď je tu už nějak podezřele dlouho klid - doufám, že ne před bouří... :-)) No však si to tu sama časem oťukáš, každopádně jsme tu všichni na jedné lodi i na jedné palubě jeden druhému rovni, žádné zjevné kastování tu myslím nefunguje - pro vnímavou duši je to tu něco jako permanentní lázně. Je tu docela dost fajn a přejících autorek a autorů, tak nechť jsi jednou z nich, každá dobrá a přející duše je tu vítána... :-)

21.03.2014 00:10:25 | Amonasr

Děkuji za Tvé neoficiálně oficiální přivítání na Literu :-)) Bude se snažit, co jen to půjde :-))

21.03.2014 00:17:35 | Gabriela Green

Jen neoficiálně neoficiální... Ale přívítání, to jo... ;-))

21.03.2014 00:21:46 | Amonasr

Samozřejmě také děkuji za Tvá slova, obzvlášť, když jsou takhle povzbudivá... :-))

20.03.2014 23:59:30 | Gabriela Green

;-)

21.03.2014 00:10:55 | Amonasr

Moc krásně řečeno, Blanko – naprosto přesně o tom je i tenhle aforismus :-)

Jenom ještě připodotknu, že vzít odpovědnost do vlastních rukou není vůbec jednoduché – spousta lidí se bojí přihlásit se k vlastním rozhodnutím, ať už ze slabošství či z pouhé pohodlnosti, protože je přece tak jednoduché mít sám před sebou alibi a svádět všechno na ty druhé, kteří špatně poradili, když to náhodou nevyjde… Jenže to je cesta akorát tak do pekla… ;-)

20.03.2014 12:15:33 | Amonasr

Úplně s Tebou souhlasím – moderní člověk postupně ztrácí schopnost svým instinktům naslouchat a řídit se jimi, takže se stává snadnou kořistí různých manipulátorů. Nemusí jít jen o různé davové psychózy a podléhání mediální masáži řízené korupčními bratrstvy finančních a mocenských „elit“ apod., ale třeba i podléhání reklamě, závislost na konzumním způsobu života, uctívání falešných idolů, padání do pastí snadných půjček atd.

Jsem rád za Tvé zastavení – o tom, že Ty to s instinkty umíš, svědčí vlastně celá Tvá tvorba… ;-)

20.03.2014 10:00:41 | Amonasr

Má tvorba je propad ..do temna raději ji nečti :D ale kdosi mi kdysi řekl že bych měla skončit na hranici a instinkt mi řekl že tento člověk ktetý nedostal to co chtél ode mě mě nenávidí dost na to aby tu hranici zapálil a díval se až do konce ..jsou lidé a Lidé ..instinkt mě drží od takových dál pokud to jde :)

20.03.2014 10:10:25 | xoxoxo

:-D Můj instinkt je mi dobrým průvodcem Tvou tvorbou, neboj... ;-)) Od temných stránek umím abstrahovat, navíc ty jsou u Tebe jen taková dekorativní zástěrka - skutečná podstata většiny toho, co píšeš, není vůbec temná... ;-))

20.03.2014 10:18:36 | Amonasr

Skutečná podstata ne..správný instinkt ;-)6;

20.03.2014 11:34:53 | xoxoxo

:-D Skvěle, xoxoxo - smekám a palec nahoru... ;-)))

20.03.2014 12:01:20 | Amonasr