UMĚNÍ V ROZPACÍCH
UMĚNÍ V ROZPACÍCH
Anotace: @&@
Podstatným posláním umění bylo vždy zpochybňování ustálených konvencí a pravidel, čímž předbíhalo svou dobu. Jak by ale mohlo předbíhat dnešní současnost, která své proklamované hodnoty a zažitá pravidla každodenně a bez skrupulí zpochybňuje sama?
Praha, 25.5.2017
https://www.youtube.com/watch?v=Cw0mgIM4Ie8
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Ami…umění. Otázka je, co je vlastně umění. Každá doba měla své umění. Mnozí umělci malovali na zakázku, nebo vytvářeli sochy na zakázku, takže asi umění bylo dorazem doby, ve které žili. Myslím, že umělecké dílo je umělecké, pokud je jako umělecké přijato. V dnešní době, která je zcela komerční, i to umění se stává komerčním. Ale – nedělalo se dříve umění pro peníze? Pravda, je téměř pravidlem, že umělecká díla se stanou uměleckými až po smrti onoho umělce. Takže za svého života ze své „práce“ většinou moc neměl. Dnes to je asi o něco lepší. Nevím, zda můj komentář není „mimo mísu“. Myslím že každé umění souvisí s ekonomikou, politikou – systémem. A bezpochyby to dnešní umění podléhá zcela komerci, takže na předbíhání doby zcela zapomnělo. *ST*
21.01.2018 07:38:37 | Anděl
Díky, Anděli, za hloubavou a zajímavou reflexi - to se nedá odbýt jen tak dalším krátkým komentářem. Souhlasím, že jakési "oficiální" umění, které se tvoří ať přímo či nepřímo na míru vkusu mocných, do jisté míry koresponduje s tím, co si doba žádá. Rozdíl je snad v tom, že kdysi byla mocná aristokracie, která měla vytříbený vkus, což se o většině dnešních zbohatlíků (alespoň u nás) zrovna říct nedá. Podle toho to někdy vypadá, i když třeba v takovém Rusku (namátkou) je to dnes ještě mnohem horší. Pak je tady "neoficiální" umění, tedy tvorba z vnitřní potřeby umělce, a o tom se dnes často ani neví, protože není komerčně příliš zajímavé, dokud se ho nezmocní marketing (vycítí jeho komerční potenciál) a tu komerci z něj neudělá. Ale tak jako tak si myslím, že opravdové umění musí dobu vždycky něčím předbíhat, i když to třeba přinese autorovi slávu až po smrti, to už je riziko umělecké tvorby. Ovšem tohle se nedá odbýt a už vůbec ne vyřešit v pár větách, dokonce ani ne v celých disertacích, to je na nikdy nekončící diskuzi a i protichůdné a možná i dost zavilé spory.
Nicméně, tohle je pouhý aforismus, to znamená nadsázka, kdy cílem je zamyšlení, nic víc... A jeho terčem je možná spíš současný stav společnosti než umění - to už je ale na každém, jak si ty akcenty sám pro sebe položí... Každopádně mám radost, že jsi opět takto přemýšlivě reagovala - to je pro každý aforismus asi to úplně nejdůležitější, že neproletí vzduchem jen tak... Moc děkuju, Anděli :-)
21.01.2018 18:33:24 | Amonasr
...jo, parodie či ironie má svůj smysl jen když si dělá legraci z něčeho opravdu hodnotného...jinak je jen blbým vtipem...nebo blbou dobou...;-)
20.01.2018 22:53:44 | bogen
Umění dnes předbíhá dobu tím, že nás vrací do základních hodnot, kterým nikdy nemůžou být peníze a materiální hodnoty. Umění umí hledět pod pokličku života.
Milý Ami a nezoufej, že nevkládáš obrázky. Tvým nádherným textům, slovům, písmenkům by to ublížilo, protože jsou jedinečné.
20.01.2018 18:13:57 | Šípková Růženka
Nemůžu než souhlasit, Šípková Růženko :-) A děkuju za milý kompliment - až jsem se z toho zapýřil... ;-))
21.01.2018 18:12:55 | Amonasr