Kupecká morálka

Bylo by velkou chybou domnívat se, že moderní doba povolala rozum a lidského ducha k tomu, aby ji pozvedl k pokroku. Přinejmenším pokrok, jak ho známe, není odrazem snahy vytvořit člověku na zemi lepší místo pro život. Proč všechny ušlechtilé snahy o nastolení rozumného a spravedlivého uspořádání světa vyznívají na prázdno? Za vším hledejte kupce! Starověk hleděl na kupce s pohrdáním. Hanlivé oslovení „Ty kupče!“ našlo v českém jazyce skrze nedbalou artikulaci nový výraz: „T..upče“.

Neméně velkou chybou by bylo předpokládat, že trh je výrazem volné soutěže. Mluvíme-li o soutěži, máme na mysli obvykle přirozený výběr hodnot. Vítězí to, co má vyšší hodnotu. Volný trh dnes však nemá s hodnotou nic společného. Jeho hybnou silou jsou kupci. To však nejsou spotřebitelé, u nichž by se o nějakém výběru užitné hodnoty snad dalo občas mluvit. Tito kupci namísto nálepky tupec získali označení elita. Lidé dávají jména podle toho, jak si dané věci váží. Dosti podstatných jmen vzniklo z nadávky, místy také z projevu úcty či obdivu. Jméno elita by mohlo odrážet míru bohatství, se kterým kupci nakládají. Jenomže bohatstvím kupci oplývali ve všech dobách, přestože naši předkové jen zřídkakdy považovali okradení kupce za morální prohřešek. Spíše tedy půjde o moc. Ale jak se tato moc prosazuje? Kupci se netlačí do vládních křesel. Proč by si také pálili prsty? Že lobují a uplácejí, bude jistě pravdou, ale každá manipulace lidmi je krajně nejistá a založit na ní stabilitu moci by bylo nerozumné. Co tedy?

Příčinou mnohých omylů v historii lidstva byla neochota vidět za společenským děním a vývojem nízký charakter. Vznešení duchové létají volně a svobodně výšinami ideálů. Jsou samostatní a sebevědomí. Každé příkoří vnímají jako projev zpátečnictví, nebo nicotné závisti. Nejsou schopni pochopit nízké sklony člověka, tito naši vizionáři ideální harmonie! Naproti tomu nízkost má potřebu hledat sobě rovné. Má potřebu vzájemné podpory. Jakby také ne, když byla vždy tolik potírána všemi vyspělými duchy! Kupci mají pro normálního člověka nepochopitelný, zato vysoce vyvinutý cit pro vzájemnou příbuznost. Kupec pozná druhého kupce po čichu. Nemusí se na nic ptát, nic prověřovat. Veškerý pohyb kapitálu, směr investic, produktivita, odbyt, jednoduše úspěch na trhu je dán především tím, zda kupec potká kupce. Potom je obchod jistý! Kupci, mezi něž je samozřejmě nutné počítat i finančníky a bývalé feudály, jsou dnes paradoxně jediná společenská vrstva, která umí těžit ze vzájemnosti, která se sdružuje a zároveň tak distancuje od ostatních lidí. Smyslem této vzájemnosti ovšem není oběť ve prospěch celku, ale spolčení za účelem atomizace a zneplodnění zbytku světa, ochromení jeho sebevědomí a pudu sebezáchovy – vzniká nám tak nový dominantní živočišný druh – byznys-elita, která se vzdaluje obyčejným lidem úměrně k astronomické míře bohatství, s nímž nakládá.

A je až neuvěřitelné, jak hladce jí to prochází.