O liberalismu

 

Faleš liberalismu

Liberalismus nemá žádné ambice ani šanci dospět ke spravedlivým zákonům ve státě, a tudíž ani k důstojnému pojetí lidských práv, které by přineslo lidem svobodu a nesloužilo pouze vyvoleným. Současný právní stát je největší ranou pod pás smysluplnému řádu lidské společnosti. Jedná se o čirou spekulaci postavenou na falešném pojetí svobody a rovnoprávnosti. Současný kapitalistický „volný trh“ je pouhou fikcí a jeho obhajoba největším omylem, ne-li přímo lží, v nazírání přirozené dělby práce v celé historii lidstva.

 

Liberální levice

Levice v liberálně tržním systému nepomáhá slabým a bezmocným, aby se sami mohli dobrat přiměřené tržní síly a vznikla tak rovnovážná dělba moci, nýbrž se pouze zasazuje o přerozdělení zisků vzniklých z moci silnějších ve prospěch slabších – aby se nebouřili, aby měli přiměřený dostatek a přestali se starat o to, na čí straně je skutečná moc a nakolik je tato moc nespravedlivá z hlediska přirozených poměrů v organickém společenství. Ve svém důsledku tak napomáhá k nerovnováze sil a mocným k jejich neslýchanému bohatství.

 

Levicová politika

Levicovou politiku dnes nelze chápat jako autonomní projev protagonistů sociálně společenského pokroku. Ideologie levice je zhusta diktována kapitalistickým mozkovými trusty, které vnímají levicové hnutí jako nutný předpoklad sociálního smíru, ať už je dosahován spravedlivějším rozdělováním hodnot, nebo morálním rozkladem a demobilizací nižších tříd, jak to činí liberálně progresivistická „Nová levice“ a globálně řízené „Pirátské strany“. Kapitalistický stát je původní produkt buržoazního levičáctví.

 

Liberální stát

Liberální stát je místem, kde probíhá morální výprodej člověka, kde spory pravice a levice jsou bezcennými tahanicemi o jednu tvář téhož politického systému a rozhodují pouze o tom, jakými barvami bude tato tvář nalíčena. Socialismus nebo kapitalismus, volný či regulovaný trh, zdroje v rukou státu, nebo mocných oligarchů, jde jen o dvě strany téže mince s cejchem liberalismu. Pravým nepřítelem lidskosti a lidské touhy po svobodě je liberalismus. Neexistuje ideální svoboda pro jednotlivce, protože jednotlivec sám neznamená nic, pokud není zakotven ve smysluplném společenství, které mu dává identitu a určuje jeho hodnotu podle toho, do jaké míry směňuje sám sebe za prospěch celku.

 

Stínová oligarchie

Žádná lidská společnost se neobejde bez organizující struktury moci, proto v pozadí liberální destrukce moci jako takové a hry na demokracii se otevřel zcela neomezený prostor pro plíživou moc oligarchie, její reálné despocie postavené na vlastnictví zdrojů a peněz, despocie, která nemá svého vládnoucího představitele, která nemá žádnou odpovědnost ani ohled k ovládanému jedinci, despocie bez jakékoliv kontroly a možnosti odporu, despocie skrytá za zády politických loutek zmanipulovaných penězi a zacházejících s populací bezmocných jedinců jako s bezduchým materiálem.

 

Liberální otroctví

Výsledkem liberálního tažení proti přirozeným pořádkům je současná destrukce organické moci a vznik civilizace, v níž bezmocný jedinec coby základní element, jemuž je jakákoliv moc upírána, podléhá obludné moci liberálního státu, kde moc konkrétních odpovědných jedinců je rozmělněna do anonymní moci institucí podléhajících stejně obludnému právnímu řádu.

 

Liberální mření

Nikdy v historii neměl pojem svobody tak špatný zvuk, jako má dnes. Nikdy nebyl nesen ústy tak bezpáteřních chamtivců a patolízalů moci, jako dnes. Nikdy nebylo slyšet tolik zženštilých vyvolávačů neřesti a obmyslné popkultury, jako dnes. Nikdy nebyl normou civilizovaného člověka plebejsky podřadný odpor ke všemu duchovnímu, vzdělanému a zbožnému tak, jako dnes. Nikdy nebyla úcta k pravdě, spravedlnosti a lidským ctnostem věcí hodnou posměchu, jako tomu je v dnešním západním světě zrajícím na liberálních hodnotách svobody a demokracie.

 

Libertariánské přeludy

Je až zarážející, jak naše alternativní intelektuální fronta postrádá smysl pro skutečnou příčinu jevů, které kritizuje. Jejich černobílé vidění rozeznává pouze pravé a levé vektory společenského směřování a přitom nevidí, nebo nechtějí vidět, že v našem časoprostoru je směrů pro vektorovou orientaci nekonečně mnoho. Podle nich kritika kapitalismu znamená propagaci socialismu, třídní boj marxistickou ideologii, buržoazie strašáka komunistů a konzervatismus dokonce zachování pravých liberálních hodnot. Podle všeho věří tomu, že prosazení ryzího principu volného trhu a minimálního státu povede k beztřídní společnosti.

 

Fanatismus libertariánů

Libertariáni vynášejí stres z existenční nejistoty jako účelný tlak motivující lidskou snahu a pracovitost. Jaká blamáž! Ve skutečnosti pouze zabíjí svobodnou tvůrčí energii a vede k ochotě otročit za nuzný plat. Zjevně nechápou ani rozdíl mezi negativní a pozitivní motivací, tito fanatičtí uctívači Laissez faire.

 

Bídný liberální úděl

Bědný to lid, který nechápe zdroj ani smysl své vlastní poroby.