O podvolených

 

Být někým

Být někým znamená nebýt sám v sobě, uzavřený v soukromé, zženštilé a individualistické přízemnosti. Být někým znamená vědět, kam patřím, pro jaký nadindividuální cíl hoří mé srdce, na jaký oltář kultury a vpravdě pohanské mužnosti zapaluji své oběti, o jaký kmen mi běží, aby sílil a v rozkošatělém větvoví vzpínajícím se k nebeské klenbě vydával své plody.

 

Moderní otroctví

Hle, ve jménu ducha, rozumu a dělby práce zrodil se člověk, aby z divokých hvozdů vytvořil zahradu, místo svého tvoření, rozjímání, lásky a odpočinku. Veškeré bohatství oligarchů vykvetlo z vašeho umu, na vašem úsilí a přičinlivosti stojí a padá dodnes. Kdo z vás učinil disponibilní zdroje? Kdo vás přirovnal k hromadě surového železa? Kdo vás nutí chovat se jako položky zásoby? Jako tažný dobytek ustájený v intenzivním chovu současných států? Co vám brání spolčit se navzdory těmto státům, které jsou jediným nástrojem reálné moci těch, jimž starost o vaše štěstí a blahobyt rozhodně na srdci neleží? Co vám brání postavit se čelem proti bohatým parazitům a skutečným vykořisťovatelům vaší práce? Je vaší vlastní věcí neprodávat se lacino.

 

Morální slabost

Ach, vy slabí, pokoření, osamělí, cetkami ověnčení, vy zevlouni překrmení zbytky od večeře Páně, vy toulavé a vyšeptalými zvonci jedinečnosti opásané kusy stáda, snad máte naději, že nějaká vyšší síla či nějaká vesmírná konspirace vyvolených vám určí smysluplný úděl, vyústění vašich přízemních tužeb ve spravedlivý řád bez vašeho přičinění, bez vaší vlastní vůle k moci? Není pochyb, nic ze zdrojů země, jež přinášejí blahobyt a prosperitu, vám dnes nepatří.

 

Multikulturní stát

Multikulturní stát už nemá nic společného s kulturní ani národní identitou. Ve své podstatě by mohl vyjadřovat prostor, v němž lidé postrádají jak kulturní, tak národní zakotvení. V takovém prostoru již nejde o příslušnost člověka k něčemu, ale o vládu nad masou odcizených jedinců, které neváže dohromady vůbec nic. Nabízí se potom otázka, jakým směrem se může ubírat společnost postižená vykořeněním všech jedinců z kulturní i pokrevní souvislosti? Jde ještě o nějaký smysluplný vývoj k novým lidským hodnotám, nebo jsme svědky totálního úpadku lidskosti? Současné rozbíjení rodiny odůvodněné státní agendou rovnoprávnosti, genderové manipulace, boje proti domácímu násilí a antidiskriminační legislativy promlouvá o druhé variantě.

 

Nový zelený úděl

Současný řízený ekonomický rozvrat globální ekonomiky je výrazem despocie západního kapitalismu, v němž světová oligarchie pod záminkou libovolné krize, ať pandemické či válečné, záměrně likviduje všechny malé a ekonomicky nezávislé subjekty a zlatoústí redaktoři ze světových médií patřících téže oligarchii pokrytecky žvaní o nutnosti přehodnotit dosavadní ekologicky neudržitelný způsob života.

Až bude víc jak polovina obyvatelstva bez práce a důstojné obživy a tisíce lidí začnou chodit žebrat na sociální úřady o podporu a shlukovat se v hladových bouřích, světová oligarchie jim jako spásné řešení přiřkne základní nepodmíněný plat, z něhož pokryjí pouze ty nejzákladnější životní potřeby. Nezbude jim na cestování, na zážitkové dovolené, na auta, ani na „zajímavý život“. Jídlo v restauracích, jakých zůstane sotva desetina, zato s desetkrát dražším menu než doposud, si budou moci dovolit pouze při oslavě narozenin a veškerý čas budou trávit doma u televize, nebo v levných supermarketech.

Ale budou zticha, protože svoji almužnu dostanou bez nutnosti pracovat a před smrtí hladem a umrznutím je to opravdu spasí. V pocitu vlastní nedostatečnosti a jalovosti se přestanou rozmnožovat a během výměny jedné generace zůstane na planetě Zemi pouze plánovaná zlatá miliarda a půl miliardy otroků, kteří jí budou sloužit.

Nuže vše spěje mílovými kroky vpřed pod heslem „Nový zelený úděl“.

 

Očkování vakcínou proti COVID-19

Jak se zdá, většina lidí se ve své naprosté nevědomosti stále domnívá, že svět vržený na šikmou plochu kardinálním podvodem zvaným „pandemie koronaviru“ spasila stejně podvodná vakcína, která nejenže nemůže fungovat, protože jde o čirý podvrh moderní genetiky, ale smysl jejího nasazení spočívá ve snaze o depopulaci planety čili ve sterilizaci lidí.

 

Podvolené individuum

Není soucitu hodnějšího pohledu nad obraz jedinečného individua, nad tu vypínavou kreaturu člověka hýřící navenek barvami měňavými na způsob simulakrů, jimiž se snaží odlišovat, ne splynout s prostředím, ne stát se jeho funkční součástí. Čím barevnější a pestřejší je na povrchu, tím chabější a prázdnější je jeho nitro, jež směnilo veškerou nápaditost, tvůrčí energii, ušlechtilý cit, morální sílu, veškerou matérii hloubky za výraz své povrchnosti a nesvobody.

 

Diktát sebemrskačství

Lidé musí stále věřit tomu, že jejich individuální neúspěch je dán jejich vlastní neschopností, jejich špatnou připraveností a negativním myšlením, jímž se sami ničí. Tak se vybije veškerá energie vzdoru těchto lidí v sebemrskačství.

 

Nová spiritualita

Ke světlé budoucnosti lidstva nepovede osvícení či probuzení lidských individuí do universálního světa lásky a empatie, ani potlačení jejich ega a otevírání se všelijakým vibracím, jak propagují šarlatáni nové spirituality. To jsou všechno jen záludné berličky, jak odvést lidi od skutečných problémů a přimět je ke smíření se současným stavem světa.

 

Asociální sítě

Sociální sítě jsou pravým opakem toho, co má být vyjádřeno jejich přívlastkem. Probíhá v nich povětšinou bezobsažná komunikace vedená pomocí vyprázdněného jazyka. Komunikace, jejímž smyslem není nic podstatného z existenčních podmínek člověka. Samotný jazyk v internetových sítích slouží nikoliv k poznávacím účelům, ale k pouhému sdělování dojmů a pocitů, jimiž se má lidské individuum naopak vymanit ze všech závazných sociálních vazeb a ventilovat své podrážděnosti a žádosti. Nikdy najít pravdu.

 

Bezduchá kreativita

Pouhá kreativita vůbec nezaručuje, že vznikne nějaká smysluplná hodnota. Tvůrčí úsilí, aby vedlo k použitelnému cíli, musí na jedné straně vycházet z hlubokého vědění o tom, co to vůbec hodnota je a čím se odráží v kvalitě lidského života. Nelze proto vychovávat kreativní nevzdělance, jak se to v poslední době děje, mladé lidi, kteří disponují znalostmi sotva pro základní orientaci v technologickém prostředí, v němž se pohybují, a u nichž se z hlediska volních vlastností rozvíjí pouze soutěživost, nekritičnost a tah na bránu kariérního postupu.

 

Tvůrčí potenciál lidí

Není třeba velkého odstupu, aby člověk rozpoznal, že současné poměry na trhu nejen že nepřinášejí takový kvalitativní růst, jaký by mohl odpovídat tvůrčímu potenciálu lidí a síle technologií, ale ve svém podléhání moci korporací, jejich vnuceným standardům a snaze ovládnout trh penězi, čili kvantitou, tento lidský tvůrčí potenciál ničí.

 

Boj o život

Dnes již nejde o hledání lepší, humánnější a ekonomicky přijatelnější cesty v rámci ideové soutěže politických zastoupení v parlamentu našeho státu nebo Evropské unie. Nyní začíná boj o záchranu holého života a důstojných existenčních podmínek pro většinu z nás. Moc, která nám vládne a skrývá se za zády zkorumpovaných politických loutek, pošlapala všechny principy spravedlnosti, sociální rovnováhy a důstojnosti, lidské identity a organické společenské struktury, jejímž jádrem je rodina a národní pospolitost.

 

Zevlouni supermarketů

Snahou současných vlád je vytrhnout každého člověka ze sociálních vazeb, které mu dávají oporu a pocit bezpečí, vyrvat ho z náruče rodiny, rodu i celého národa, učinit ze všech lidí nevědomá, nevzdělaná a tupá zvířata hledající zastání ve státní byrokracii, jejíž aparáty sčítají stáda zevlounů ze supermarketů jako kusy dobytka, jemuž je nutné vyměřit minimální příděl mrvy na podestýlku.

 

Evropa hmyzu

Asociální, nekulturní, nelidský a genocidní teror loutkovodičů povýšených nad celé lidstvo rozdělil evropský lid na trhovce první a druhé kategorie, zemědělce závislé na státních dotacích, zotročené bezzemky a bezmocnou luzu. Všichni dohromady potom slouží zájmům nadnárodních korporací ovládaných finančním kapitálem banksterů.

Vyjádřeno podobenstvím připomíná Evropa hmyzí sluj, v níž plutokratická vláda běsů rozmazává drsným struhadlem moci peněz larvy lidského snažení kroutící se na vyprahlém liberálním dláždění, kde šanci na svobodný život a nezávislou existenci mají pouze hbité stonožky požírající výplody hemžení ostatního hmyzu.