Oswald Spengler napsal: „Existuje hrdinství nejen před fyzickými nepřáteli, ale také před duševními stavy.“ Váha tohoto výroku je tím naléhavější, čím zběsilejší je snaha stínových vládců západního světa zničit i poslední zbytky vědomí o tradici organických patriarchálních společenství. Co brání začít tato společenství křísit a obnovit přirozené zakotvení člověka v celku? Emancipované ženy? Demoralizující vliv zvrácených politických elit? Je třeba říci, že takováto společenství zcela nezanikla, ale jejich existence se dnes omezuje pouze na rodinné klany pánů peněz a kapitánů byznysu. Právě a pouze tato okolnost jim propůjčuje neomezenou moc. A právě oni představují naše fyzické nepřátele, jimž se ve svém vnitřním odcizení nedokážeme bránit.
hrdinství má mnoho podob a každá vyžaduje jiné prostředí pro existenci. Veřejné ostentativní hrdinství vyžaduje situaci, kde hrdina vynikne jako vzor, model chování, hodný následování. Naproti tomu tiché nenápadné hrdinství proběhne často mimo pozornost všech. Osobně preferuji spíš to opravdové, skutečné.
Před pár lety byla nějaká kampaň před volbami a během ní byla povodeň. Jeden nejmenovaný politik, který uspěl, v kampani ukázal jak statečně zachránil psa z prudkého proudu řeky. Nikdo neví, že jeho tiskový mluvčí, známá persona, tam toho psa minutu před tím kopnul.
12.10.2024 17:50:50 | zase já