Soudobé básnictví
Soudobé básnictví
Máme-li hodnotit soudobou básnickou tvorbu, je nutné se ohlédnout do minulosti. Veršotepectví je staré jako sama evropská historie. Nejstarším známým řeckým básníkem byl Homér, jehož básně svými zpěvy a okřídlenými slovy přiváděly helénský svět do poetického vytržení, při němž rétoři recitovali verše z Iliady či Odysey o slavných řeckých hrdinech nebo hymny oslavující helénské bohy. Neméně slavné jsou italské sonety ze třináctého století a jejich tvůrci jako Dante Alighieri nebo Francesco Petrarca. Charakterizovala je vázaná forma básní s pevně danou strukturou a metrem veršů psaných často v alexandrínu. Vždy v minulosti bylo smyslem básnického díla dát jeho sdělení krásu jazykové formy, s níž čtenář vnímal obsah podtržený hlubokým estetickým zážitkem, jímž poezie působila na lidské city.
Moderní poezie však odvrhla vázaný rýmovaný verš jako vyumělkovanou formu zabředávající do květnatého slohu, jenž obsah nepodtrhuje, nýbrž karikuje. Volný verš měl být oslavou svobody a génia lidského ducha, jímž se poezie povznáší nad jakékoli meze básníkovy představivosti. Otevřel se tak prostor pro svévolné žonglování se slovy a významy bez smysluplného obsahu a krásy sdělení. Následná generace básníků bez ducha a talentu učinila z poezie exhibicionistický žánr, v němž je genialita spojována se schopností vybočit z uměleckých klišé a učinit poezii zcela nesrozumitelnou. Jediným arbitrem její hodnoty je tudíž básník sám, jemuž přijde přízemní a směšná otázka: „Co chtěl básník svojí básní říci?“ Protagonisté automatického psaní dokonce rezignují na smysluplný obsah svého díla a kladou důraz pouze na působivost formy jako takové. Nedivme se proto, že moderní poezii skoro nikdo nečte a stala se doménou veršotepcům, kteří připomínají šarlatány v léčitelství.
Doba postmoderní pak přivedla k básnictví kdejakého pisálka, který nevidí rozdíl mezi vlastními slátaninami plnými nesmyslných aforismů a vydávanými díly moderních básníků. Stav novodobého básnictví brilantně vyjádřil filosof Friedrich Hegel, když hodnotí negativní vliv nevzdělaných, avšak sebevědomých rozumářů na filosofii a srovnává ho s poezií své doby: „Není potěšující zjišťovat, že nevědomost a hrubost sama bez formy a vkusu, která není schopna udržet své myšlení u abstraktní věty, natož u souvislosti více takových vět, ujišťuje, že je svobodou a tolerancí myšlení, a hned zase, že je genialitou. … Genialita, jež nyní řádí ve filosofii, řádila před tím, jak známo, úplně stejně v poezii; avšak měla-li produkce této geniality nějaký smysl, vytvářela místo poezie triviální prózu anebo, přesáhla-li tuto prózu, zmatené řeči“.
Komentáře (26)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
myslím si, že člověk tvoří proto, že hledá odpovědi... odpovědi na to, co to znamená být čověkem, a jaké je jeho místo ve stále se měnícím světě... je přirozené, že má každá doba svá témata a otázky, a spolu s nimi se mění i forma vyjádření...
18.11.2024 13:19:35 | Sonador
S takovou motivací k tvorbě lze samozřejmě souhlasit a na formě nutně nezáleží. V tvém případě zrovna mají některé básně jistou hloubku i sílu sdělení a nejde o triviální prózu ani zmatené řeči... Nicméně nejpřínosnějším autorem je člověk, který už zná své místo ve světě a nic nedbá na jeho ustavičné změny, zvláště když se zrychlují málem na hranici singularity. Ano, každá doba má své specifické otázky a problémy, avšak jisté hodnoty krásy i ducha jsou trvalé a je třeba se k nim vracet a nenechat je zplanět.
18.11.2024 15:29:52 | Zoroaster
v kontextu stále více se hrotící atmosféry bych asi jen dodal, že chápu, jak to myslíš, ale ne úplně souhlasím. Lpění na starých formách může in extremo vést k stavu, kdy zastánci malby krví bojují se zastánci malby uhlem...podle mě spíš směšné, než přínosné... Lumír asi sliní souhlasem, ale já osobně spíš preferuji pokrok, byť za cenu dočasného převisu množství nad kvalitou
18.11.2024 13:03:34 | zase já
Nic se nehrotí, to jen jakýsi zneuznaný nedouk z Paměti národa si na mně vylévá frustraci z nevděčného světa – ale už se sám vyprovodil...
Není to tak, že bych lpěl na čemsi starém, neřkuli zastaralém. Spíše hájím klasické formy, které dosud představují vrchol básnického umění, a kdo jimi vládne, nikdy nevytvoří brak, což nebrání tomu, aby v případě silného námětu či sdělení použil formy moderní, nebo řekněme avantgardní. Podobně jako v malířství by si měl každý umělec osvojit klasické formy figurální malby a krajinomalby, než přikročí třeba k pointilismu. Nikdy ale neudělá vprostřed plátna velký flek a nenazve to Velký Počátek. A takových paskvilů není v moderním umění málo.
Takovéto diskuse lze ovšem vést pouze s lidmi, kteří se snaží alespoň o nějaké literární umění. Bohužel současné literární weby připomínají spíše výlevy dyslektických neurasteniků na skupinové terapii.
18.11.2024 15:16:12 | Zoroaster
chápu, jak to myslíš, a souhlasím s tím. Ano, i moderna či avantgarda má vykazovat alespoň rámcovou kvalitu, kterou obvykle poskytuje klasické vzdělání, řečeno velmi zkratkovitě. Svádí to k odsudku amatérů. Ale právě svěží formy, nové přístupy a řešení do umění vnášejí právě ti nesvázaní klasickým vzděláním. Je to široké téma a zdejší nástěnky nejsou tím správným polem k debatě
18.11.2024 16:18:18 | zase já
Znám mnoho pisálků, co umí s nevázanou formou skvěle zacházet, třeba Skácela, Holana, Hrušku, Thomase, Březinu...
17.11.2024 17:43:29 | vrbák
No, Březina je klasika - psal dokonce v alexandrínu, ovšem pisálka Holana opravdu nemusím. Zbývající dva neznám. Sám mám rád Hlaváčka, nebo třeba takového Demla - o těch zde ale nepojednávám.
17.11.2024 18:39:46 | Zoroaster
Škoda, třeba Jan Skácel je niterně krásný. Demlovi se starý pán Florián smál, že prý je zapšklý prďoch:) Ale já ho mám rád, i když momentálně čtu spíš Čepa. Hlaváčka miluju, díky za připomenutí, zas po něm sáhnu.
17.11.2024 18:54:04 | vrbák
Aha, Skácela, autora prozaických miniatur uspořádaných do strof, jsem v Tvém komentáři přehlédnul, Demla jsem četl v dobách mladistvé melancholie a Florián, to je vskutku komunistická echt-divnokvaška, co si z dělala srandu z angažované poezie a nechala si za to dozírajícími ideologickými tupci dobře zaplatit.
17.11.2024 19:35:42 | Zoroaster
Ano, Josef Florián s bloyovskými slovy o vstupu do ráje na rtech a datem úmrtí A.D. 1941 si musel s těmi komunisty pořádně zadat, ty alexandríne :)
18.11.2024 10:22:59 | vrbák
Příště bude asi dobré, pokud v prezentaci svých znalostí ze světa poezie a paměti národa uvedete křestní jména uznávaných básníků. Já měl na mysli Miroslava Floriána, nicméně omlouvám se, vážený mistře, že jsem si zde dosud nepovšiml Vašeho věhlasného básnického díla psaného ve verších vázaných, byť k alexandrínu mají daleko.
18.11.2024 12:26:35 | Zoroaster
Víš, kde mám tvůj alexandrín, že jo? :)
Měl jsem za to, že člověk znalý jediných pravých forem bude mít vedle toho i povědomí, jak se ve Staré Říši smýšlelo o Demlovi.
Původně jsem reagoval jen z jediného důvodu, aby ti někdo dal zpětnou vazbu k tomu, jak zde vystupuješ. Arogance, povýšenost a pocit, že sluješ jedinou pravdou. Pro tohle mám jediné slovo - jsi tajtrlík.
Vyprovodím se sám :)
18.11.2024 12:45:07 | vrbák
Soudím, že Vaše zpětná vazba začíná i končí tam, "kde máte můj alexandrín"...
18.11.2024 15:34:18 | Zoroaster
Já bych ještě doplnil ten Mariánův text o vývoj jazyka a mentality lidí nejen v myšlení, ale právě i v mluvě. I tomu se poezie musela přizpůsobit. Psát v dnešní době stylem, nebo i tematicky jako tihle staří mistři... právě to by nejspíš působilo jako pokus o karikaturu.
17.11.2024 17:31:43 | Ž.l.u.ť.á.k.
Na jedné straně máš samozřejmě pravdu, pokud má člověk psát tak, aby se zalíbil. Jenomže jednou z funkcí poezie bylo tříbení jazyka i myšlení do jejich ryzích forem. Naštěstí takové pokusy se už dějí – sám sebe mohu uvést jako příklad – jinak bych vůbec nebásnil, protože mě to ani příliš nebaví. Nepovažuji se za básníka, spíše za filosofujícího literáta. Současný způsob infantilního a zkratkovitého myšlení i degradace jazyka mají v podkladu právě úpadek literárního umění a zájmu o něj. Zájem je pouze o profánní umění a pop kulturu. I když se lze přít stylem, co bylo dřív, zda slepice nebo vejce…
17.11.2024 18:30:12 | Zoroaster
Každý to holt cítíme jinak. Mě tyhle velkolepé básnické styly příliš nelákají, tedy... zatím, třeba k tomu jednou dospěji.
Momentálně, pokud bys měl opravdu, ale opravdu upřímný zájem, bych ti mohl napsat básničku a té slepici a vejci.
:-D
17.11.2024 19:28:01 | Ž.l.u.ť.á.k.
poezie sahá mnohem dál, než k Homérovi, byla mnoho tisíc let před ním, ostatně stejně jako civilizace. Nicméně to je jen marginálie. Správně jsi spjal poezii s filozofií, i dle mého soudu jsou to rodné sestry, nicméně už se mi nezdá kritika moderních forem. Dle mého soudu se vyvíjí vpřed, jako každá živá forma, a se vzdělaností lidstva souvisí jen okrajově.
Stejně jako třeba malířství nesetrvává pouze u témat středověkých, tak jako hudba nezůstala u mší a oratorií, tak i poezie jde vpřed jakoukoli volnou možnou cestou
17.11.2024 16:32:39 | zase já
Dotkl jsem se pouze známé historie evropské, samozřejmě vím, že poezie má starší kořeny, nakonec ani o Homérovi se toho moc neví a o jeho autorství zmíněných děl se vedou spory. K progresu: jsem rád, že jsi mi nahrál výtvarným uměním, tam podle mě progres vedl k naprosté degradaci a je málo „umělců“ mimo výtvarníků, kteří vydávají naprosté paskvily za vrchol umění. Nebo co třeba takový minimalismus, to je přece výsměch jakémukoli umění. Stejně podle mě degraduje poezie, nakonec na literárních serverech je to dobře vidět – samý škvár a pár strof čitelných básniček. Zato vzájemného chválení až na půdu. Samozřejmě výjimky potvrzují pravidlo. Nietzsche měl výborný postřeh, když napsal, že lidé chválí díla těch autorů, které považují za sobě rovna.
17.11.2024 18:16:59 | Zoroaster
vývoj je pohyb a bez pohybu není život, tak to prostě je. Kritika úrovně je na místě, souhlasím s tím, že většina výtvorů jsou sračky z pohledu minulosti i budoucnosti, ale z minula vzešly a budoucí stvoří...i to je smysl existence
17.11.2024 19:05:19 | zase já
Achjo...
Narodil ses v blbým století... nějak jsi zamrznul.
A když tě štve úroveň zdejší tvorby, nečti ji a pro jistotu nechoď ani na žádný jiný amatérský literárni server.
17.11.2024 18:58:19 | Anfádis
Však také zdejší tvorbu nečtu - až na světlé výjimky (Vy mezi ně nepatříte, to jste si určitě už všimla), a z jiného literárního serveru, kde jsem se trochu více číst snažil, mě pro mé kritické komentáře vyhodili (byl to Písmák - poučil jsem se).
17.11.2024 19:44:50 | Zoroaster