(umělé ráje technologické)

♪♪♪

Nejlíp se člověk měl, když se měl nejhůř, ale sám to prostě zvládal. S klackem v džungli

neboli kdekoli v přírodním ráji, v „zemi mlékem a strdím oplývající“. Dodnes na to

vzpomínáme, takže to byly zlaté časy?! Domorodci si to myslí dodnes, my ne. Moderní

člověk se má ve srovnání s tím fyzicky materiálně naprosto skvěle, ale zvládá to sám

psychicky stále hůř. Lidé totiž nechtějí lepší neboli náročnější a složitější život, ale

hlavně snadnější a jednodušší; takový bezproblémový, jaký jim denně reklamy

nalhávají, že jim přinese umělý technologický pokrok, jakoby šlo o nový ráj. Dnes to

na něj ale zase nevypadá,; problémů a krizí a konfliktů a válek stále víc...Ale

v budoucnosti to určitě bude!? Naivky jsme, opičky pomýlené! Stali jsme se obětí

systému vlastních manipulativních snů o věčném pokroku...Není to s ohledem na

náš náročný až příliš často zničující životní styl spíše psychický úpadek lidstva?

Máme dost sebevědomí a otrlosti si to nepřipouštět?