Naši pejsci

Černou srstí se parádí ,

náš pejsánek Maxíček,

kočičce hrůzu nahání,

honí ji přes dvoreček.

Zrzavá je jeho družka,

slyší na jméno Lilka,

štěká jako vzteklá puška,

zuby ostré jak pilka.

Synek jejich podařený,

pudům tuze podléhá,

apetitem obdařený

plnou misku obléhá.

Polehávají u nohou,

s bačkorami se hrají,

pečujeme o ně s něhou,

moc radosti nám dají.