Anotace: @&@
Člověk je jako jedinec občas poučitelný a má tudíž i šanci se pozitivně měnit. Tu a tam se o to někdo pokusí a výjimečně se to někomu i částečně zdaří. Šance na poučení se lidstva jako takového se ale limitně blíží nule – soudě alespoň podle toho, že za posledních 190 000 let se jeho základní vzorce chování ve své podstatě nijak nezměnily, alespoň tedy ne k lepšímu.
Praha, 11.11.2016
https://www.youtube.com/watch?v=hRzlbh4or3c
No a mě napadlo, že člověk je jako jedinec občas bučitelný... bůůů... s tím by se rýmoval kravinec, promiň, Ami, mi stále leží v hlavě ta tečka Phil v kravinci. :-))
19.02.2017 08:28:35 | Iva Husárková
je to opravdu s podivem :-(, zřejmě nám není dáno jakkoli prozřít, bohužel :-(, ne že bychom neměli mozek, ale asi tam někde něco zakrnělo, když se v tomto směru jaksi nevyvíjíme . . ., SmuTné
18.02.2017 14:36:12 | Fany
Jestli to nebude třeba tím, že člověk sice mozek má, ale lidstvu se ještě nevyvinul... ;-) Díky za znělou a inspirativní reflexi, Fany :-)
18.02.2017 23:23:33 | Amonasr
:-), z tvého komentáře je cítit naděje, že by se nakonec přece jen vyvinul . . . někdy, později, možná :-)!?
19.02.2017 07:18:13 | Fany
:-D Tak to mám radost, že ji tam cítíš ;-) Z pohledu Vesmíru je pouhých 190 000 let hluboce prenatální věk, tak tam tu naději vidím. I když se toho dožijeme až v nějakém dalším životě... ;-))
19.02.2017 17:17:43 | Amonasr