PSANÍ
PSANÍ
Anotace: @&@
Snažím se psát v prvé řadě život – nejen jak ho vidím, ale hlavně jak ho cítím. Někdy se vzpírá mému ztvárnění víc a jindy míň – podobně jako já sám, když se mě někdo snaží zvěčnit. Málokdy se pak na fotce skutečně poznávám. Eufemisticky by se řeklo, že nejsem fotogenický. Přál bych si proto, aby se život v mých textech přeci jen poznal líp – kdo se ho ale umí zeptat?
Praha, 25.4.2019
https://www.youtube.com/watch?v=3kuFzjkUcLw
Komentáře (21)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
myslím, že život nám dává odpovědi každým dnem, každým okamžikem, každou vteřinou - jde o to, zda to umíme rozklíčovat či prožít...
život je dar v podobě prožitků, pocitů, pochopení, vnímání nebo to tak vnímám...až jednou na konci sil nám nebude k ničemu dům, auto, majetek - ale prožitky, vzpomínky... je vlastně krásná a udivující ta naše cesta životní...
27.04.2019 21:17:46 | zelená víla
...když mi naposldy fotili na průkaz, tak jsem měl dojem, že je to foto z patologie...:-)
27.04.2019 17:15:28 | Jort
:-) Amonku, Tys ale fotogenický celý :-), čitelný, s upřímnou touhou dobrat se dřeně v každé Tvé básni, tak Tě vidím :-)! ST
26.04.2019 06:10:37 | Fany
Života se zeptat neumíme, ale slova mluvit umí. Jak většinou u kolegů apeluji na přesnost, tak u tebe vidíme v praxi jak je text krásný a živý, při čtení až lahodný pokud jsou jednotlivá slova vyladěná - jak "ráda" pak nesou obsah, sama se rozbíhají i do dalších rovin a usilují spolu s autorem o čistou předávku. Nazvat snad v tomto případě výjimečně "Mé psaní". Výborně.
25.04.2019 22:38:07 | Karel Koryntka
Takovou reakci bych si možná měl nechat zarámovat, díky :-)) Nicméně nemám ambice být komukoli nějakým vzorem či příkladem, dokonce sám žádné literární vzory ani nemám, i když mě samozřejmě čtení mých oblíbených autorů zejména v mládí asi nějak ovlivnilo. Myslím si, že psaní je natolik individuální záležitost, že je úplně nejlepší, když se žádnými vzory ani vědomě neřídí. Nač číst někoho, kdo píše třeba jako Kundera nebo Hrabal, když je mnohem lepší si je přečíst napřímo, o poezii ani nemluvě. Ale chápu, jak to myslíš - neber to tedy jako polemiku, spíš jako snahu odvést pozornost od mého autorského ega, která i v jiných případech v běžném životě mě uvádí většinou spíš do rozpaků. Tvého hodnocení si ale samozřejmě vážím.
Pokud jde o název, "Mé psaní" by jistě vyjadřovalo bezprostředněji to, co jsem zde napsal, ale na druhou stranu by to mohlo znít poněkud sebestředně a zaměřit čtenářovu pozornost právě na mě. Já mám ale raději, když můj text vyvolá potřebu čtenáře zamyslet se nad svými vlastními přístupy, jak to tady někteří komentující i moc pěkně udělali :-)
26.04.2019 11:53:17 | Amonasr
Dobé téma, většinou spíš překvapím (alespoň já) ty ostatní, protože se víc odhaluji než v normálním životě, ale o tom to asi je. Taky se občas zamýšlím nad tím, co to ze mě vypadlo :-)
25.04.2019 18:20:47 | vlnka
Díky za hezkou a podnětnou reakci - taky tím psaním objevuji mnohé, co by mi jinak zůstalo skryto :-)
26.04.2019 11:39:29 | Amonasr
Najít ty "nejtrefnější" vyjadřující slova výpovědi a popisu. To je dar, kterým je obdařen génius a troufám si říci, že ani pro něho to není pravidlem. Jednou něco v okamžiku napíšeš a řekneš si "to je ono!" Poté se marně morduješ třeba roky a už se nepovede (život jen v pronájmu slov.) Teď jsem četl poslední báseň Anděla a tam jsem ten geniální záblesk zahlédnul. Tak přesné a určující, až to v člověku cinkne.
Tvoji reflexi jsem rád přečetl. Díky za zamyšlení!
25.04.2019 13:24:32 | šerý
Psaní je trochu rozvinutý prostý popis. Ani fotka toho moc z člověka nezachycuje. To přece nejsem já! :-)Poznej sám sebe (nebo třeba popiš život) jsem vždy považoval za dost ironickou provokaci. A o tom dost možná každá filozofie je...
25.04.2019 13:04:23 | Lighter
Literární psaní bych asi prostým popisem úplně nenazval - myslím si, že má, nebo by alespoň mělo mít, mnohem větší ambice. Prostý popis mi zní jako něco spíš povrchního - povrchní "literatury" je sice i v knihkupeckých regálech možná dokonce většina, ale já osobně za kvalitní považuji tu, která dokáže jít právě pod ten povrch. Neber to ale jako polemiku s Tebou, spíš jako mou vlastní reflexi na Tvůj komentář. Předpokládám, žes to tak ani nemyslel, jen mě to k té úvaze zkrátka svedlo. A filozofie, to už je vůbec kapitola sama o sobě - do toho bych se už vůbec nerad pouštěl, i když Tvá poznámka mi vrtá v hlavě :-))
P.S. Rovněž dobrý fotograf se pozná myslím podle toho, že dokáže zachytit právě osobnost člověka nebo podstatného ducha či příznačnou atmosféru dané situace, krajiny, předmětu nebo nevím čeho ještě. Nevím, jak to tito Mistři dělají, že ze stejné události dokáží právě toto vytěžit, zatímco většina těch ostatních, kterým tento druh talentu chybí, zkrátka ne... ;-)
26.04.2019 11:35:09 | Amonasr
JMyslel jsem to mírně ironicky jako vždy. Já s tebou ale vůbec nepolemizuji, cítím to stejně jako ty, ta jak jsi to popsal. :-) Ocenit dobré je ale totéž jako kritizovat špatné, stejný přístup, doplňuje se to vzájemně. Jinak by ten "pohled na život" byl nevyvážený neboli jednostraný...A každá filozofie se popírá sama sebou; kdyby nebyla mírně ironiká, nebyla by zdravá. Byla by ideologií, která vše přehání.
A s uměleckým talentem se člověk rodí, vyvěrá z vnímavosti podvědomí. A to se dá těžko naučit. Proto tomu tajemně říkáme talent. :-))
29.04.2019 12:22:23 | Lighter
Ano, vím, že rád ironicky nadsazuješ, je mi to ostatně také dost blízké... :-)) Pěkně ses rozepsal - dík :-)
29.04.2019 14:56:33 | Amonasr