Anotace: @@@
Patos je poměrně účinný způsob, jak obelhat sebe sama. V obelhávání druhých ale bývá spíš kontraproduktivní.
Praha, 3.3.2020
https://www.youtube.com/watch?v=9pda9J_omqQ
Ach ta lidská bytost.
Naše jednotlivé charakterové vlastnosti jsou jak hejno. Když je stresem vyplašíme vyletí nám z hlavy. A v nastalém zmatku ani nevíme, kdo to hejno vede.
Bohužel tím posledním v šiku je ten náš nejslabší rozum. A dravci (jak je známo a dané) je nejlepším soustem.
03.03.2020 20:06:34 | šerý
Půvabná glosa - nevím proč, ale směju se a mám při jejím čtení dobrou náladu - díky :-))
03.03.2020 20:55:14 | Amonasr
Patos bývá mířen na posluchače a čtenáře. Velká gesta a silné emoce, přesvědčování.
Použití patosu na svou vlastní osobu = myšleno, zde jako ve smyslu chlácholení, nebo sebeklamu?
:-) .
Přesvědčit sebe můžeme také o čemkoliv, asi. ;-)
"ST" hudbu jsem si uložila, děkuji, moc hezká.
03.03.2020 14:51:57 | jenommarie
Děkuji za otázku - je vidět, že se nad tím zamýšlíš, a to mi dělá vždycky radost největší :-) Ano, tady jsem byl inspirován patosem jako jakýmsi druhem sebeklamu. Když například čtu báseň, v níž je pateticky opěvováno všemocné kouzlo lásky, vždycky mě přitom napadne, že autor má s láskou asi nějaký vnitřní problém a potřebuje si ji proto vsugerovat, co nejvíc o ní přesvědčit především sám sebe... Ale to je možná tím, že nemám příliš rád silná slova a čím jsou silnější a patetičtější, tím větší podezření u mně vždy vzbuzují. Samozřejmě nejen v literární tvorbě, ale i v životě. Ale souhlasím, že patos se nedá odbýt jen tak jednoduše a může mít i řadu dalších příčin, pohnutek a podob v závislosti na dané situaci, kontextu apod. Také to jistě může být nástroj manipulace, vyvolávání davové psychózy atd. atd. ;-)
03.03.2020 17:01:34 | Amonasr
Děkuji TI milý Amonasře, za ujasnění.
Silná slova a ani moc přeslazená nemusím také,
tak nějak se tomu nedá věřit.
Vše má mít určitou míru.
Každý je nějaký, ale za chvíli to trochu omrzí.
Já vím, že psát na stejné téma, je kolikrát i omšelé.
Nemůžu ani hodnotit, jen pocitově vždy, hloubku a co mi čtení dalo.
Je to i u psaní, co cítím ,
to tam běží.
Někdy se člověk zamyslí jenom tak,
ani neví, co se mu urodí a co z toho vznikne, pocity běží a už se to píše nějak samo. (To vlastně není k tématu:-D;-) )
Za tvé děkuji ještě jednou a těším se, až najdu více času na nahlédnutí do tvých recenzí, které si zaslouží více čtenářů a hodnocení, jsem ráda, že tu možnost mám. ;-)*
03.03.2020 19:54:17 | jenommarie
Protože jsme v obelhávání sama sebe mnohem zkušenější, naše podvědomí zná dokonale naše oblíbené předsudky. :-D Vědomě rozumem hledáme na sobě to dobré, podvědomí ví i vše špatné...
03.03.2020 12:06:15 | Lighter