Udržitelný rozvoj
Kdyby státy Evropské unie myslely svůj zelený program udržitelného rozvoje poctivě, učinily by z elektřiny nejlevnější zdroj energie a tepla i za cenu masivních dotací. Výrobu elektrické energie by zestátnily a získaly tak kontrolu nad její ekologickou přijatelností. Nic z toho se ovšem neděje. Elektřina stále zdražuje a patří mezi energie prakticky nepoužitelné pro trvalé vytápění běžných domácností. Souběžně s tím umělé znevýhodňování ostatních zdrojů tepla, nebo dokonce zákazy jejich využívání přivádějí stále více obyvatel Evropy do bezvýchodné situace. Je tedy nad slunce jasné, že účelem Zelené dohody pro Evropu je pouze ožebračení lidí a jejich postupné vyhlazení.
Falešný environmentalismus
Spojovat environmentální udržitelnost lidského života s bojem proti globálnímu oteplování je totéž, jako zúrodňovat poušť jejím vysušováním. Skutečně výrazné oteplení planety by přineslo větší globální vlhkost a zvýšení atmosférického tlaku, což by přispělo k většímu rozkvětu života všech rostlinných i živočišných druhů – včetně člověka. Takové oteplení ovšem není v moci člověka a potlačování „uhlíkové stopy“ života lidí za účelem fiktivní „klimatické neutrality“ má za následek pouze snižování životní úrovně lidské populace s negativním ekologickým dopadem na přírodu. Je totiž nesporné, že největší ekologické škody způsobují nejméně rozvinuté země a chudé národy množící se na nezkultivovaných pastvinách naší planety.
Uhlíková neutralita
Smyslem dosažení uhlíkové neutrality a nulových emisí skleníkových plynů už dávno není eliminace škodlivin z topných exhalací či výfukových plynů. Dokonce ani likvidace plastových odpadů vážně ohrožujících život ve světových oceánech. Uhlíkovou stopu totiž po sobě zanechává každý člověk pouhým faktem, že dýchá a žije. Uhlík je základní stavební kámen veškeré organické hmoty a jeho koloběh zajišťuje život ve všech podobách. Uhlíkovou stopu mají tudíž všichni příslušníci rostlinné i živočišné říše. Člověk bez uhlíkové stopy je mrtvý člověk. Uhlíkově neutrální bude pouze taková společnost, která sníží svoji populaci na minimum. A to je také původní cíl šíleného zeleného údělu: snížit světovou populaci na pět set milionů. Toto číslo je zároveň dostačující pro to, aby budoucí globální supertřída měla zajištěn veškerý komfort a servis, jaký potřebuje pro svůj přepychový život. Při takovém počtu lze rovněž přepokládat, že nevznikne žádný separatistický a vojensky mocný stát, který by ohrožoval její nadvládu nad světem. Otázka ovšem zní, kdo nakonec bude příslušníkem oné supertřídy: Židé, Anglosasové, Rusové nebo Číňané? Nebo snad mimozemšťané?
Záchrana planety Země
Je snad pro lidi přijatelné, aby ekologická záchrana naší planety probíhala cestou násilného vyhlazování lidské populace? To asi těžko. Přesto se tak děje, byť metodami skrytými pod falešnými hesly a ideály – a naprostou většinu lidí to vůbec neděsí.
Praví škůdci Země
Největší ekologické škody planetě Zemi způsobují bohaté mocenské vrstvy, které v zájmu udržení vlastních privilegií a vlády nad světem provádějí taková globální opatření, aby potlačily rozvoj nižších společenských tříd i za cenu nevratných změn v jejich životě způsobujících odlidštění a neochotu obětovat vlastní výdobytky v boji o přežití ve prospěch celku a okolní přírody.
Ekologický stimul
Jediným opravdu účinným stimulem pro ekologické chování lidí by bylo zásadní zvyšování kvality jejich života a kolektivního vědomí o rostoucí kulturní úrovni každého lidského společenství. Duchovní síla a odpovědnost k přírodě kvetou pouze tam, kde jsou zajištěny základní potřeby každého člověka a jeho víra v trvalou péči o věci příští.
Pokoření mas
Prvním nástrojem k ovládnutí lidových mas je jejich pokoření, vykořenění z rodových svazků a morální devastace cestou potlačení kulturních tradic. Pouze společnost zbavená kultury nabývá charakteru masy duchovně bezprizorních jedinců starajících se pouze o vlastní prospěch. Pouze lidé v takové společnosti nehledí na dopady, jaký má jejich život na okolní přírodu. Pouze člověk bez kulturního zakotvení v celku se nestará o environmentální souvislosti vlastní existence.
Dohoda darebáků
Konfucius učil: Jakmile darebák získal výsady, nemá zábrany. Není, co by pro zachování těchto nespravedlivých privilegií neudělal. Green Deal je dohoda vrchnostenských arcidarebáků s politickými darebáky coby vládními loutkami a hochštaplery, které v zájmu uchování pohádkových příjmů a mocenských privilegií zavazuje systematicky ožebračovat a vyhlazovat místně podrobené národy.