abstinence
abstinence
jdu do sebe
období říje nedbaje
nechce
nechce
nechce
vrať se
hárám se
a ty už mě nemáš rád
kdo vedle mě dneska v noci bude spát
ani já už tě nechci milovat
chci tě jen bezostyšně zneužít
spoutat tvou duši bys nemohl odejít
nechal svou fyzickou schránku v mojí posteli
chci jenom tvé tělo
a to se přece nesluší
to holky ne-ne-nedělají
nemají chtít
označil bys mě za hysteričku
použil na mě nebezpečnou metodu
jenom ty mi nechceš přivázat ruce k pelesti
udělat mi to ze..
prý by to bylo pro ostudu
neklidem zmítána
zocelená v žáru bitev
už nemám s kým válčit
nikdo a nic mě nepoutá
jsem svobodná
ten žár vyhasnul
vzpouzím se
prosím tě
o jednu
další
a další
a další
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Nevím proč, ale připomnělo mi to avantgardní estetiku ošklivosti. Hárám se je tak hrubé, a přitom dokonale funkční. Nevím, co si o této básni myslet, na jednu stranu mi přijde laickým okem velmi dobrá, ale dobrá jinak. Většinou spatřuji krásno v něčem úplně jiném. Je možné myslet si o básni, že je dobrá, i když tě obsah něčím znepokojuje?
23.11.2021 10:36:04 | Ucitelskej
Tahle báseň není dobrá a není ani krásná:D dole jsem dokonce vykradla Xenu :)) Bylo mi hnusně. Chtěla jsem se shodit a plazit po podlaze a udělat to s hlasitým smíchem...je toto stará věc, psávala jsem věci úmyslně šokující... Takže je to ošklivý. Háram se, má být ošklivý, ufňukaný, zoufalý, zavrženíhodný a pres čáru. Možná pak člověka fascinuje ten úpadek. Asi jako se občas lidi dívají jako na zvířátko v zoo, na člověka, co brečí a křičí na ulici.. některé lidi to možná láká..
23.11.2021 11:42:26 | Loveless