Jak se báti býti člověkem

-

Opravdu jsem člověk?

Bytost ničící Zemi, jež je mu neustálou otáčkou k dispozici.

Bytost požírající své druhy, zvířata o která sám pečuje a drží je v kleci nějakým zázrakem zvýhodňuje oproti těm, která žijí volně či nevolně.

Bytost oněmělá a slepá svou vlastní záští a egoismem.

Bytost natolik věrná svému úsudku, že nechce přijmout cizí.

Bytost založená na jednoduchých pudech a tužbách, přesto doufající své nadřazenosti.

Bytost, která ani neví, proč je vlastně bytostí.

Pak jen hledím do tmy a říkám si: "Ach Bože, jak hluboko jsi nás klesl (a jak hluboko jsme klesli my sami)."

-