HRDOST

Díky za zamyšlení Robine - rozumíme si :-)

03.03.2016 21:11:16 | Amonasr

Nepochybně zajímavý úhel pohledu :-) Nicméně to, co Ty vnímáš jako hrdost, bych nazval spíš pýchou. Ovšem i z dalších komentářů je zřejmé, že pojem „hrdost“ nemá zdaleka nějaký ustálený jednotný výklad a hrdost je tak vnímána značně rozporuplně. Záleží tedy nejspíš na kontextu, v jakém se použije. Jakou hrdost jsem měl na mysli, jsem se snažil vysvětlit už níže, jen bych v reakci na Tvou poznámku dodal, že taková hrdost se rozhodně nevylučuje s pokorou a nemusí nikoho ponižovat. Se smyslem Tvé poznámky tím ale nijak nepolemizuju, protože jakmile bychom se sjednotili na výkladu pojmu, asi bychom se neměli ohledně toho, co jsi napsal, o co přít.

A jen ještě dodám, že jsem hrdý na to, že jsem také přestal chlastat a vymanil se kdysi ze zničující alkoholové závislosti. Podle Tvých aktivit bych tipoval, že jsi na to také nejspíš hrdý, proto se o tuhle zkušenost nestydíš podělit, stejně jako já v osobních diskuzích. Ale opět bychom si asi obsah toho pojmu museli nejdřív vymezit a shodnout se na tom, případně to nazvat jinak. I když nenapadá mě momentálně, čím výstižnějším to nahradit… ;-)

03.03.2016 17:59:14 | Amonasr

Ano – pokud ji vůbec má… :-) Ona je asi fakt hrdost a hrdost. Tady mám na mysli něco takového, jako že člověk by se neměl před nikým ponižovat, měl by si sám sebe i za něco vážit. K tomu ale pochopitelně musí mít i nějakou vlastnost, které si v sobě vážit může ;-) A to, co uvádíš, už jsou slušné důvody k tomu, aby byl člověk na cosi v sobě hrdý.

Já nemám rád lidi arogantní a pyšné – to není podle mne hrdost, ale zpupnost či dokonce omezenost a hloupost dotyčného. Ale nemám rád ani slabochy, kteří se před druhými ponižují a nechají sebou manipulovat, ať si to omlouvají jakkoliv. Zbabělost si vždycky najde spoustu výmluv, to je vlastně její nejsilnější disciplína. Ponižování se zkrátka podle mě není hodno žádného člověka, zrovna jako ten druhý pól – arogance a zpupnost ;-)

03.03.2016 11:51:14 | Amonasr

Hlavně aby nebylo příliš úzké - aspoň od šampusu ;-))

02.03.2016 15:25:56 | Amonasr

Když to zasadíš do takovýchto kontextů, tak je to opravdu téma na velmi širší záběr. Lidé, kteří nemají na co být hrdí, tak asi ani nemůžou být v pravém slova smyslu hrdí - to si pak právě pletou možná hrdost se svou zaslepeností, zabedněností nebo nevím čím ještě... ;-) Či takový příklad - nevezmu-li jako státní úředník úplatek, asi můžu na to a potažmo i na sebe být hrdý. Naopak asi těžko nazvat hrdostí, když jako státní úředník budu pyšný na to, že beru dvojnásobně velké úplatky, než kolega z vedlejší kanceláře. "Hrdý vlastenec" je začasté zabedněný nacionalista až protofašista. Prostě obyčejný tupozraký a k tomu i nebezpečný vůl. Zvlášť nyní velmi aktuální téma. Atd. - to by se vskutku dalo rozvíjet do nekonečna... ;-) Díky za reflexi :-)

01.03.2016 22:33:41 | Amonasr

Naše politická scéna a úřednická se nese v duchu soutěže o to, kdo dokáže ustát větší lapsus/skandál. A tito jedinci (plus x nohsledů) jsou na to, jak se jim podařilo s další skupinou lidí vyběhnout, hrdi. Nejspíše existují různé druhy hrdosti...

Na netu jsem měl možnost působit jako administrátor pro dvě onlinovky pro ČR a pomáhal spravovat dva literární servery (dnes už, bohudík, jen jeden). Brodil jsem se v pozoruhodné špíně - mulťáctví, šikana (přerůstající až do reálu), neskutečná naivita (chceš – li hloupost) uživatelů, sprostota nejvyššího ražení a nejrůznějšího druhu, vyhrožování až fyzickou likvidací, krádeže účtů, neoprávněné vstupy na cizí účet (to je specialita hlavně literárních serverů, kdy se šmíruje partner), a tak dále, a tak dále. A všichni tito jedinci mají pocit, že nesou hrdou pochodeň demokracie … dobře si vzpomínám na ty výlevy, které následovaly po odeslání dotyčného na příslovečnou „banánovou plantáž“ ... lidé se pyšní různými hodnotami. Co na tom, že některé z nich jsou pochybné - počítá se plus i mínus, hlavně, že to není nula.

02.03.2016 08:08:44 | paulmatthiole

Páni, k tomu už se dá těžko něco dodávat... Taková diskuze by se jen tak nezastavila :-) A spíš si to ještě pořádně přečtu a zamyslím se, protože leccos mě v Tvé poznámce zaujalo i hlouběji a možná se ve mně i posílila některá tušení... ;-))

Nicméně dnes jsem tu zavěsil báseň, která byla napsána už před touto Tvou poznámkou a ta jistá příbuznost tématu mě znovu utvrzuje v přesvědčení, že věci se nedějí jen tak úplně náhodně a jakési jiné energetické kruhy se kdesi v prostoru nezávisle na našem vědomí setkávají a vzájemně inspirují... :-)

02.03.2016 10:04:21 | Amonasr

Komu se nevyplácí, tak ji ani nemá... Co bylo dřív - ztráta hrdosti nebo oportunistická vypočítavost...? ;-)

01.03.2016 22:21:02 | Amonasr

...už si nevzpomínám...tak jsme zkažení...dnes je každý "hrdě" vypočítavý...:-O

01.03.2016 22:28:34 | bogen

:-D Právě jsem se toho nezávisle na Tobě trošku dotkl v odpovědi výše... ;-))

01.03.2016 22:34:23 | Amonasr

...říká se tomu "vyprázdněnost pojmů"...nikdo si už není jistý, co to slovo (třeba "hrdost") tak úplně znamená...a tak mu dávají používáním svůj vlastní DIVNÝ smysl...:-))

01.03.2016 22:53:23 | bogen

Ono mi to s plnou vahou dochází právě při této diskuzi (nemyslím jen s Tebou, ale vůbec), jak to slovo jen během řekněme pár desítek let asi významově zmutovalo - a zdaleka ne samo. Já to psal s pocitem, že každý člověk by měl mít svou přirozenou lidskou hrdost, něco blízkého spíš lidské důstojnosti, naprosto nic patetického. S postupným a zrychlujícím se vyprazdňováním našich kulturně civilizačních hodnot se ale zřejmě vyprazdňují i tyhle ryze intimní osobní hodnoty... Trošku mě z toho mrazí a trošku je mi z toho i smutno... :-/

01.03.2016 22:58:27 | Amonasr

...já ti nevím, čím to je...věkem moudříme? :-)) nebo jen máme větší nadhled a srovnání...neboli "příliš zastaralý nemoderní přístup"...:-)) rychlý vývoj znamená zrychlení změn a rychlejší "vyprazdňování" všeho..?

01.03.2016 23:08:02 | bogen

:-D Já Ti taky nevím… :-)) Ale čím jsem starší, tím ve mně sílí pocit, že lidé se moudří a hloupí už v podstatě rodí, jen se to tím věkem snad prohlubuje… ;-)) Rychlý vývoj pak podle mě znamená zrychlení všeho – nachází -li se náš kulturně civilizační okruh právě ve fázi vyprazdňovací, pak je rychlejší holt i to vyprazdňovaní - takový turbo průjem… ;-))

02.03.2016 09:54:35 | Amonasr

...musíme si přiznat, co ve světě se positivně "vyvíjí"...to negativní? :-) je pesimismus opravdu moudrý? :-))

02.03.2016 14:11:27 | bogen

Ale ze mě fakt nemluví pesimismus ;-) Jen vím, že jsme dospěli k nutné změně společenského paradigmatu, že dosavadní model se vyčerpal a už nemůže dlouho fungovat. On už vlastně nefunguje, jen ty smrtelné křeče teprve začínají… Ale to není nic fatálního – přijde dějinný zlom a změní se paradigma (v menších či větších bolestech) a pojede se dál. Máme jen smůlu (možná štěstí), že jsme u toho – někoho to bude bolet víc, někdo se bude naopak radovat, že je svědkem změny, která přichází jednou za tisíc let. To je už věc osobního založení každého. Rozhodně se kvůli tomu nemíním věšet a naopak hořím spíš zvědavostí, co se z toho vyloupne. A dokonce jsem optimista – věřím v lepší nový začátek víc než v hrůznou apokalypsu… ;-)

02.03.2016 14:32:01 | Amonasr

...ze mě ale fakt mluví pesimismus, má velká kritičnost...:-)) jasně, že doba pojede dál...bude to i horší i lepší, ale kdoví jak pro koho a jak pro nás...:-/

02.03.2016 15:07:40 | bogen

V tom stávajícím paradigmatu už to pro nás (jelikož oba asi nepatříme k tomu 1% nejbohatších vyvolených) může být jen horší. Ale po té změně to zase myslím může být jen lepší - tak se nechejme překvapit, snad si to stačíme říct, chtěl bych se té změny totiž ještě dožít. Doufám, že už je v podstatě za dveřmi... ;-))

02.03.2016 15:25:04 | Amonasr

Tak nevím, jestli se dožijeme "větší" změny k lepšímu, jakékoliv...nejsem tak velký optimista jako ty. :-)) a můj "pesimismus" mi říká "utrpení lidské je věčné"..! no dobře, úplně tak si to nemyslím já, ale budhisté...jako mladšího mě ovlivnili..;-))

02.03.2016 15:31:33 | bogen

Já u buddhistů našel opět pevnou zem pod nohama, před časem, jejich principy jsou mi blízké a občas jsem si i zameditoval - to rozhodně neškodí. Ale beru si z toho jen to, co potřebuju - přílišný kolektivismus mi není jinak moc blízký ;-) A nikdy nebude na Zemi ráj - to si fakt nemyslím. Jen nemusí být tolik nespravedlnosti, nehumánnosti a bídy, zvlášť když technologický pokrok je už tak daleko, že se můžou mít relativně dobře vlastně úplně všichni lidi na světě - jen právě najít a prosadit to správné paradigma. Nevidím jediný důvod, proč by téměř veškerý prospěch měla slíznout vždy jen hrstka vyvolených - to není přirozený stav a tudíž není ani udržitelný... ;-)

02.03.2016 15:46:53 | Amonasr

Naprosto souhlasím, lépe bych to nevyjádřil. :-) budhismus je v základu positivní, zajímá se o konkrétního člověka...spíš se tomu dá říkat praktická psychologie...:-) Ale "udržitelné" je to, na co vynakládáš dostatek úsilí to udržet ať je to dobré nebo v tomto případě špatné...pokud něco ztratí stálou podporu,nečekaně rychle to skončí...to jsme zažili, tak fungují přírodní zákony....ale pokud si ji udrží neskončí (zdá se) nikdy...paradigma? dnešní postmodernismus (99% lidí nerozumí v jaké době ani žije:-)) odmítá "svobodně" jakékoliv koncepce...proto je úpadkový...

02.03.2016 16:04:06 | bogen

Jenže ten systém už se hroutí zevnitř - on je neudržitelný ekonomicky. Tak jako byl ekonomicky neudržitelný reálný socialismus, i když to byla slepá vývojová ulička. Teď jsme součástí hlavní vývojové větve, jen samotný současný kapitalismus se ekonomicky vývojově vyčerpal - toť vše. To je v podstatě na úrovni přírodní zákonitosti a tenhle systém je na konci, ať se to komu líbí nebo ne, hroutí se sám do sebe. Je to už jen otázka času... To nové vyroste na troskách, doufám jen, že pouze ekonomických, nikoliv válečných... ;-)

02.03.2016 16:19:35 | Amonasr

..už je ten "věčný čas" tady...:-) viz vzkaz

02.03.2016 16:29:03 | bogen

;-)

02.03.2016 16:50:26 | Amonasr

A navíc většinou ani ne na sebe... ;-))

01.03.2016 22:19:34 | Amonasr

Myslím, Zdeno, že to je možná sice z jiného okraje, ale vlastně stále z téhož soudku... ;-) Takový patos se už dnes sice nenosí, ale hrdým lze být myslím klidně i bez patosu, takže stále moderně. Stejně jako může být moderní Bach a k tomu ještě i "nářezem", když se obleče do metalu... ;-)) Děkuji za hezké zamyšlení a současně i rozvedení, které dané téma pěkně obohacuje :-)

01.03.2016 14:52:50 | Amonasr

Děkuji za zastavení i komentář :-)

Taky jsem nad tím přemýšlel, jestli přeci jen neexistují případy, kdy člověku někdo vezme hrdost proti jeho vůli. Nevylučuju, že se to třeba i může v nějakých mezních případech stát, i když si myslím, že i v těch nejextrémnějších situacích už spousta lidí dokázala, že je nezlomí vůbec nic, ani ta nejbrutálnější mučení, ponižování apod. Ale nechal jsem to víceméně na komentáře, zda se objeví třeba i nějaká oponentura a pokud ano, jen ji uvítám. Jako třeba tuto Tvoji :-) Nejcennější podle mě je totiž právě to vlastní zamyšlení, které uvnitř sebe čtenář případně udělá.

S arogancí bych ovšem hrdost nezaměňoval. Ano, řada lidí z nejrůznějších důvodů může vydávat něčí hrdost za projev arogance - hrdost jistě může zvlášť na lidi oportunní a zbabělé působit arogantně, protože je v pro ně nepříjemném kontrastu s jejich slabošstvím. Ale to je myslím jen alibi pro tuto jejich slabost, nikoliv spravedlivé označení pro jakoukoliv hrdost. Pokud ovšem někdo považuje svoji pýchu, nafoukanost nebo třeba zaslepenost za hrdost, tak je myslím taky na omylu a je to zase jen jeho vlastní případný alibismus. Jako všechno, samozřejmě i hrdost může být asi různě vykládána a není možná vždy jednoduché správně posoudit, kdy se ještě jedná o hrdost a kdy už o něco jiného... ;-) A teď jsem si ještě všiml toho zdůraznění "u sebe" - ano, u sebe je to možná ještě ošidnější, než u druhých - ovšem to už si asi musí posoudit každý u sebe sám. Někdo to nejspíš umí rozlišit a někdo nejspíš ne... ;-))

01.03.2016 14:03:14 | Amonasr