Anotace: ...
Celý život se koukáme na svět dětskýma očima, jen náš rozum se vyvíjí, s obtížemi potlačuje bláznivé nápady, které se rodí v hlavě a připadají nám čím dál více utopické s každým dalším rokem našeho života.
Já koukám také svýma očima, žiju si svůj život a kdo vidí starýma, to už za mne napsal Amonasr... :)
30.08.2016 08:06:00 | Philogyny1
Dokud se budeš umět dívat na svět dětskýma očima, zůstane Ti úžas a touha v srdci :-)
Hezké, Kubíno.
29.08.2016 21:43:46 | Helen Zaurak
Ať Ti ten pohled dětskýma očima (to je hlavně údiv) vydrží, Kubíno, co nejdýl, vlastně furt, stejně jako ty bláznivé nápady. Ti, kteří to nedokážou, předčasně stárnou a po takové padesátce už to mají nevratně vepsané i ve tvářích. Tebe ale nic takového určitě nepotká, jak Tě tu tak čtu... ;-))
I když fakt je, že dospělák houpající se třeba na tyči v tramvaji nebo vykřikující na plnou tramvaj své včerejší intimní zážitky, aby se předváděl před svými vrstevníky, by vypadal asi ještě víc divně, než třeba opožděný puberťák - jsou holt situace, kdy je lepší se s přibývajícím věkem i trochu krotit... :-D
29.08.2016 19:32:56 | Amonasr
Děkuji ti Amo :-).
Přesně tak jak jsi napsal, tak jsem to i myslel :-).
Nejlepším příkladem je otec od rodiny, který vychovává děti a setkává se s pokušením znovu proniknout do dětských let bláznivými nápady každý den :-D.
29.08.2016 23:13:35 | Kubíno
S dětmi si to snad může dovolit a ještě ho za to budou o to víc milovat ;-)) Já děti nemám a tak jsem doma často okřikován, abych se ztišil, co prý si sousedi o nás pomyslí... :-D
30.08.2016 00:06:31 | Amonasr