Anotace: omluva vranám...
jak už to tak chodí
některé holubičky míru
jsou černé vrány
namočené do nastrčené
bílé tuše...
...ale nic proti vránám-
Jen by se neměly zneužívat...
Frr.....zenužívání..tak to tu ještě nebylo.....já prvně četla o hubičkách míru.....což bych nebyla proti. mimochodem holubici jsem neviděla ani nepamatuju. nemáme tady nádraží, ani věže, kde by přebývaly. zato havranů zde je hafo...sedí na kamenných křížích, kterých tu je také plno. a to mám strašně ráda. havrana na kamenném kříži. a ještě, když je mlha...to je tak čarodějné.....myslím, že někde jsem o tom i psala....ostatně - Tvá báseň je namířena asi jinam, než píšu já...ale to nevadí. jen tak píšu co mi slina na prsty přinese...tak končím. nedá se nic dělat. musím najít černé havrany, nějak se mi po nich stýská. alespoň na obrázku...(mrk voka) **ST**
11.05.2018 14:09:27 | Anděl
andělinko, musím se co nevidět vydat k Písecké bráně-tam jich hnízdí hafo
na stařičkých platanech - snad touhle dobou staví hnízda a slibně přitom vyvádějí-ovšem- ku krajní nelibosti hnízdících občanů v jejich blízkosti:-D :-))))***
11.05.2018 14:50:24 | Frr
...nic proti...hlavně radostně...:)
11.05.2018 12:13:05 | Jort
ano a drazí spoluobčané odpusťe jim, že vám občas serou na hlavy-vždyť vy si na ně serete mnohem častěji**:-D :-))*
11.05.2018 14:54:39 | Frr
Život je jedna holubice vedle druhý..mon ami
10.05.2018 20:22:58 | básněnka
aha Ivuško, proto je to tu samej holubník...jseš moudrá-už chápu*****ihihihihhííí***
10.05.2018 20:41:31 | Frr