(dobrý sobec)

Proč si tak často myslíme, že sobci jsou šťastní a málem bychom jim to záviděli? Kousek sobce je samozřejmě v každém z nás, ale takoví psychopati (či sociopati), kteří nedokážou ani trochu cítit s druhými, se sice dokáží radovat z neštěstí druhých, zvlášť pokud se o ně sami nějak přičinili, ale je to skutečné "štěstí", je jim co závidět? V životě jsem pár takových ryzích pokřivených sobců potkal, byl svědkem jejich bezohledné vypočítavě bezcitné zlomyslnosti, ale považuji je spíš ve skutečnosti za nešťastníky. Bylo by asi zajímavé jim vstoupit do hlavy a podívat se, zda ve chvílích svého "triumfu" prožívají víc nějaké radostné euforie nebo tam převládá žlučovitý strach a křečovitá úzkost o jejich vlastní blahobyt... ;-)

19.03.2020 11:24:31 | Amonasr

Možná to tak bude, ale popisuješ jen extrémní projevy sobectví navenek. Horší jsou ty skryté rafinovanější podoby, které jsou téměř podprahové, takže je můžeme odhalit jen přemýšlením o jejich příčinách a motivaci sobce. Každoděnně jich potkáme mnoho a už nevnímáme.

20.03.2020 18:12:59 | Lighter

Jj, sobectví má mnoho podob a umí být i pěkně rafinované :-)

22.03.2020 16:46:02 | Amonasr

To je neviditelný link....:-D jsi nějak zapomněl dodat, bych si poslechla.

18.03.2020 12:28:57 | jenommarie

nebo mě trklo..."dobrý sobec" :-D slíbí poslech písně a nic

18.03.2020 12:42:56 | jenommarie

Ten link funguje, tak nevím kde byla chyba... :-)

20.03.2020 18:09:30 | Lighter

V mobilu:-D, už to jde. ;-)

20.03.2020 19:03:29 | jenommarie