Začal jsem psát asi tak před dvěma lety. Jednou jsem zase do sebe v kuchyni narychlo házel knedlíky s vajíčkem. Kousek od mojí pravé ruky ležela jakási tužka a na druhé straně zas prázdná obálka. Nějak asi patřily k sobě, protože jsem najednou, bez přemýšlení, tu tužku vzal do ruky, přitáhl si obálku a začal psát. Jen se to ze mě tak sypalo. A mělo to hlavu a patu. Nemohl jsem tomu uvěřit. Ale je to tak a mě to i zůstalo.
Mojí drahé ženě, babičce, sousedce a kamarádovi z dětství se to líbilo, abych to prý zkusil někde předvézt.
No a tak jsem teď tady u Vás.
Snad Vás nebudu moc trápit a aspoň něco se Vám bude líbit.
Jinak rád fotím a fotky si pak taky sám zpracovávám na počítači. Můžete se na ně podívat na "500px.com, taky pod "mapato", stejně jako tady.
Trochu si taky brnkám na kytaru, jen tak pro mě. Lístek by si na mě ale asi nikdo nekoupil. Starý Beatles, Stouny a další z tý převratný doby okolo roku 1968.
Mám rád moře věcí, skoro všechno mě zajímá a tak den je pro mě krátký.
Mám rád všechno krásné, co nějak dýchá a má co říct.
A to je především příroda a žena.
Pro mě nic krásnějšího na světě není.
Mám to štěstí mít krásnou a milou ženu a když jdeme do přírody, cítím štěstí celým tělem a duší. Tím ovšem nechci říct, že bych s ní nebyl šťastný třeba v kuchyni.
Jen o tu přírodu si dělám starosti a myslím, že nejsem sám. Kdo už by chtěl žít v betonovém světě? Když si odmyslíme, že to ani není možné.
Tak Vám všem přeju hodně zdraví, krásnou zdravou přírodu a zdravé vztahy s Vašimi protějšky.
A samozřejmě ať Vám nikdy nevyschne inkoust ve Vašem peru.
Mějme se všichni rádi, mapato