Nevím, co bych měla napsat. Asi se nic nehodí. Nic se mi nezobrazuje na plátně mé mysli, co by mne vykreslovalo takovou, jaká jsem. Ale tohle vlastně stačí. Plané kecy o ničem, co se staží tvářit, jako velice inteligentní monolog. Hloupost.. Ale to už jsem prostě já. Hloupost zhmotněná v těle. A asi se mi to i líbí. Hlupák je totiž prost duchem a tedy věčně šťasten. A o to tu jde... Z autorů poslední dobou miluji Terryho Pratchetta a Anne Rice. Ale přečtu si i jiné klasiky, jako je King, Bradbury, Herbert (ať už Frank nebo James)... A prokleté básníky..