Tož chceš-li, nenáviď mě, teď je k tomu čas,
teď, když se proti mně postavil celý svět,
spolči se se zlobou osudu, znič mne, sraz,
a neodkládej to pro příští příval běd,
ach, nestůj v záloze, až bude poražen,
žal, jejž má srdce teď a jemuž prchá již,
po noci s vichřicí nedávej dešti den
a zasaď najednou úder, jejž zamýšlíš.
Chceš-li mě opustit, pak neotálej s tím,
až si ty trpkosti, jež mám dnes, odbudu,
ale přijď útokem: alespoň okusím
nejdřív tu nejhorší ze všech ran osudu.
A všechno, co se mi dnes utrpením zdálo,
bude mi připadat, až ztratím tebe, málo.
(W.Shakespeare)
Za to kým dnes jsem vděčím lidem kolem sebe, kteří mi hodně pomohli, a velké
spoustě své vlastní práce
Děkuji...
Děkuji rodině, přátelům a všem lidem, co při mně stáli, hlavně mé milované paní profesorce Gabče, bez které bych nikdy nebyla tam, kde jsem a ani tím, kým jsem.
M.J. a dalším zvláštním bytostem, které ještě potkám a budou mě nutit
přemýšlet tak, jako ona.
Mé nejlepší psycholožce Hani, protože jsem ji potřebovala...
Lenka
(genca na památku koně, kterého jsem měla doopravdy ráda)
Má tvorba byla aktualizována v únoru 2013
(smazáno nevhodné, upravena a opravena všechna starší díla)
- Povídka "Ale chce se ti chtět" byla oceněna třetím místem v kategorii povídek
(téma Jak chutná život) v literární soutěži O cenu Filipa Venclíka roku 2009.
Sešlo se 196 děl, takže jsem na toto ocenění velmi pyšná!