Profil autora Waldemar

Josef Waldemar Čáp Není Světa ani lásky pohlazení,žijeme jen v minulosti kde přítomnosti žádné není.Nicota a prázdnota věčný to domov náš,smrt nás neustále ohrožuje,ukáže nám jednou svoji pravou tvář!V nicotě jsme všichni žili,rostliny,zvířata,dokonce i naši nepřátelé,zákeřné a smrtelné to viry.Nicoty se nikdy nezbavíme,domů do nicoty tam se opět navrátíme.Z prázdnoty do našeho Světa lidé ven vešli,pouhou náhodou k životu my takhle přišli.Život je velký zázrak vesmíru i přírody,když z neživého kamene,vznikl život tady na Zemi.Životem těžce proplouváme,buďme těmi nejlepšími ať něco Světu významného zaneháme.Mozart nebo Dvořák to dokázali,díla nadčasová pro náš Svět navždy vytvořili,melodie těchto slavných jmen,slýcháváme přece každý den.Život nebyl a není pro nikoho z nás spravedlivý,nebuďme touto pravdou příliš zaskočení!Netrapme se skutečností,že žijeme jen v minulosti,přišli jsme na krátkou návštěvu z nicoty,hned zpěcháme co nejrychleji do nekonečné prázdnoty.Život nikomu nic nikdy nedlužil,ani mě či Vám,možná je i neskutečný,ale byl zde první bez pochyby jen on sám!Po narození tento život krátký lidem začíná,než tuhle smutnou pravdu pochopíme všichni,tak nám naše cesta v lese někde zaniká.Velmi málo času ve svém životě máme ,proč chováme se tak,že budeme žít na tomto Světě stále,jako ty bakterie lstivé,co usmrtí z nerozumu vše co je živé.Stejným způsobem i my lidé ničemnosti děláme,šílenosti v podobě hromadných zbraní pak sami sobě místo lásky dáváme.Proč pácháme tak velké hrůzy a posloucháme ty jedovaté můzy,proč vraždíme děti našich nepřátel,jen proto že to nějaký vůdce,nemocný on člověk od nás chtěl.Proč umíráme za svůj národ v bolestech a nesmyslných bojích,když nicota nezná státy,národy,natož národnostní spory.Proč nemůžeme žít v bezstarostném dětském pokoji,radovat se z krásných hraček a užívat si té nevinné dětské pohody.Proč se stále rozlišujem na bílé a černé tváře ,na chudé i vlivné milionáře,proč nemají se lidé mezi sebou rádi,proč nemůžeme žít vedle sebe ,jak ti nejlepší kamarádi?Co životu dobrého dáme ,zůstane po nás jako květina,která pokvete stále.Kdo životu ubližuje svoji duši hříchu vystavuje a navždy sám sebe tak zatracuje.Život,světlo lidské duše dobře opatrujme ,ať je po nás zařivější a láskyplnější,než-li je dnes v této ledu tající to době.Napsáno 23.11.2006,obloha na nebi je modrá,voda na málo místech stále je dobrá,jak to bude vypadat přesně za sto let,přiďte za mnou do nicoty vyprávět?! x+