Tady bych měl mít nějaké patetické umělecké úvahy s odpovědí na všechno. (Když narazíš hlavou do sloupu na ulici, tak poznáš sám sebe se slovy: "Bože, já jsem ale idiot!") Dále bych tu měl mít nevtíravou skromnost a obyčejnost a škatulky s hudbou, do kterých si mě zařadit. (Nemám rád uniformy spojené s hudbou, jinak mi je to celkem ukradené, co poslouchám...) A pak bych se tu měl pochlubit módními, beatnickými, drogistickými, undergroundovými autory. (Tady mužu říct, že téhle literatuře moc neholduju, možná moje chyba; a ještě, když se člověk snáží tvářit co nejvíc arogantně a má tam překlep, tak je to tak trapné a trapné){mí oblíbení autoři: E. Wlasciewski - jeho básně mají skrytou myšlenku, M. Pavič - chazarský slovník je nezapomenutelný, W. Gombrowicz - velice zajímavý autor s podivuhodným užitím slovní zásoby} Poté svůj kontakt. (Jestli máte fakt nutnou potřebu se mnou mluvit, tak si to nějak zařiďte a já se možná ozvu) Možná jsem tímhle řekl o sobě víc, než ostatní a možná úplně lžu. (Tady bych doporučil porovnat text se závorkami a naopak.) Ještě bych to mohl nějak vylepšit, aby to vyznělo víc arogantně. No samozřejmě jsme zapomněl na nějaká motta: Zavřel jsem na chvíli oči, abych mohl aspoň na chvíli zapomenout na to, jak krutý je tenhle svět, ale jakmile jsem je zase otevřel, dopadla na mne veškerá jeho tíha. A tak je lepší oči nezavírat. - E. Wlasciewski, polský básník Někdy je třeba věci pošlapat, abychom si uvědomili jejich hodnotu - E. Wlasciewski, polský básník Lidé mají úžasnou schopnost postavit tě na nohy. Ale naučit se chodit - to musíš zvládnout sám. - E. Wlasciewski, polský básník