Kdysi jsem měl pocit, že již vidím jasně, pouze jsem však vyměnil palčivou vystavennost svízelným životním otázkám, za jistotu, která mně přinesla života smutné zploštění. Nyní jsem zase na cestě a ta role poutníka mi není nepříjemná...a navíc, vím kam jdu, "v tom domě je mnoho příbytků". Kdysi mne probudila poetika undergroundu a někteří ve mně dodnes zůstali, mám rád mnohé Jirousovy věci, stejně jako Kremličku, Stankoviče či Krchovského. V poslední době mi dělají dobře Koubkovy povídky nebo jazyk Viktora Fischla a trvala mne doprovází myšlení Saula z Tarsu a jeho Mistra.