Profil autora Grafomanická MIA

Život, úspěchy, záliby, oblíbený autor... Proč to dělit? Život je můj úspěch a nejmilejší záliba! A oblíbený autor? Samozřejmě již zmiňovaný život:) Mám-li se držet hmatatelných pisálků, pak především ti, jež mě dokáží u knihy udržet i přes protesty močového měchýře, kručícího žaludku a pytlů pod očima, konkrétně například Jeffery Deaver, Peta Hammesfahrová, byla by hanba zapomenout na všechny ty Potteříky a jako malá jsem zbožňovala Enid Blytonovou. Číst mě naučila moje matka, když mi byly čtyři - panenky mě nebavily a když jsem měla na dortu čtyři svíčky, narodil se brácha a na nějaké hraní nebyl čas, tudíž mi byla do rukou vražena knížka a o mou doživotní zálibu bylo rázem rozhodnuto. I přes veškeré drobné či větší krachy a neúspěchy můžu se skromným úsměvem a čistým svědomím vytrubovat do kraje, že jsem od narození klikařka. Klikařka narozená ve znamení Střelce, splňující veškeré jeho charakteristiky vyjma sportu, ovšem, čtyřicet kilo vážící, 155 cm měřící, krevní skupinou 0+ tepající. Jsem dokonalý prototyp hubaté ženské s jazykem jen o málo ostřejším než skalpel, neméně špičatými lokty, nicméně zaobalené do zdánlivě křehké a bezbranné bytosti s nevinným pohledem, dílo dokončeno decentně ochmýřenou hlavou. Výrobní linka zas jednou vyplivla zmetka. Cholerik je pro mě slabý výraz, maličkosti jako to, že má spolusedící na střední věšela na skřínku zámek shora a ne zespod, mě přiváděly do infarktového stavu, ale záležitosti těžšího kalibru mě leckdy nechávaly chladnější, než kostky ledu v mojitu. Vrozená spontánnost mi - občas k vlastní nelibosti - umožňuje plácat bez rozmyslu a špetky taktu kdekoli a kdykoli, společenských konvencí dbám jen v nutné míře, chová-li se ke mě někdo nevhodně, nebráním se obhajoby pěkne od plic, ať přede mnou stojí uklízečka a nebo třeba ředitel zeměkoule. Přiznám se, že se ráda předvádím, ale vše s rozvahou, na nějaké zvrhlé recese k pohoršení celé obce nejsem stavěná, ačkoli malé hříšky a hříchy by se v mém rejstříku našly. Miluju hudbu, asi jako každý, můj repertoár je rozsáhlý jako Sibiř a neodsuzuju žádný žánr. Svíjím se v klubech v zajetí dance music, hážu desetivlasou hlavinkou za doprovodu metalu, seskakuju a vyskakuju kdykoli slyším rock a staré dobré oldies mají v mém srdci taky místo. Toužím se sebrat a ujet do Anglie, poznat zajímavé tamější lidi, kulturu, vysedávat v šeré kavárně za mlhavého dne a spatřit ducha Anny Boleynové. A možná se nevrátit a když jo, tak to vzít domů přes Irsko. Jsem flexibilní - bez váhání utratím všechny peníze za nějakou zajímavou cestu a pak budu měsíc o chlebových kůrkách, přesto jsem zatím žádnou zajímavou cestu nepodnikla - že by to bylo tím, že nebyly žádné peníze ani na ty chlebové kůrky? Ač tenhle profil nepatří k mým nejzdařilejším, chtěla bych se stát spisovatelkou nebo redaktorkou. Pokud by mi nějakým zázrakem bylo nabídnuto angažmá v divadle, určitě bych se nezdráhala, dle sebe i okolí mi herecký talent neschází, což je zvláštní, protože si nerada na něco hraju - tak to prostě nedělám. Věřím v lásku na celý život. Hodlám podnikout nájezd do gay baru, protože mě podobné lokality zajímají, jednou se určitě podívám na natáčení Top Gearu a přeju si, aby podle nějakého mého potencionálního díla byl natočen film a soudtrack nechci od nikoho jiného než Marka Owena. Nejsem zastánce kýčovité romantiky, která se na nás usmívá z každého rohu a oblbuje naše ušní bubínky prostřednictvím sladkých slintů - ukňouraných songů s textem na jedno brdo. Asi nejsem žena, jelikož místo kytky raději uvítám štangli loveckého salámu, a nechci se vdávat. Přinejmenším ne v bílém. Nesnáším škatulkování a ovlivňování mého názoru. Když jednou svému příteli u debaty o opačných pohlavích vysvětlím, že celebrity typu Enriqueho Iglesiase ve mě opravdu nevzbuzují podlamování kolenou a podobné nesmyslné pocity, tak to tak prostě je a nikdo mi nebude vnucovat, že jestli se mi nelíbí ten snědý jinoch, tak jsem asi jiná - no tohle! Bytostně nesnáším jeho štěněcí ksichty a dojemné songy. V podstatě mám mezi mužskými celebritami jen tři oblíbence, jimž má "propojená" slovenská sestřenice familiárně říká sexoši: Jack Nicholson, Mark Owen a Richard Hammond, kterého bych nejradši sebrala do kapsy a vzala domů:) Když už jsem u mé sestřenice Veroniky, přestože je o čtyři roky mladší, je mezi námi výjimečný vztah i navzdory 360 kilometrům, které nás dělí. Teta tvrdí, že naše spojení je děsivé a že bychom se měly léčit alespoň o prázdninách. Já bych nevylučovala telepatické propojení. Těším se, až mi bude čtyřicet, protože se budu moct ohlédnout za nejproduktivnějšími dvaceti roky, které mám před sebou a vrhnu se do nich po hlavě. Jako ostatně do všeho.