Čím to je, že takový sobec, jako jsem já, vůbec nemá rád, když má o sobě cokoli napsat? Život, úspěchy, záliby, oblíbený autor... Tak se do toho pustíme. Poperem se. Život. Hm no tak ano přiznávám, žiju. Dokonce prozradím, že v Praze. Super. Úspěchy? Cože? Já nemám žádné úspěchy nebo spíš žádné, které se píšou do rubriky "úspěchy". To málo, které mám stačí tak na přežití (a to ještě tak po 10-ti hodinách spánku :-). S neúspěchy by to ale asi nebylo jiné. Taky nic významného, jenže já se v těch prťavých prohrách utápím a kňučím zoufalstvím jak nějaké psisko. Jojo to je ta sobeckost. :-) Záliby! Juhů!!! Konečně něco záživnějšího! Malování, kreslení, psaní... Zkrátka nejrůznější umělecké výtvory. Pakk taky hudba a... jídlo a běhání a plavání a .... sakra já už neviiiiiiim... Oblíbený autor... Hmmm :-( Přečetla jsem toho děsně málo ale... Tolkien, jistě. Hrabal, Kundera... ale ty musí mít rád každý. Skvělí autoři. A... Sakra napadá mě samá klasika... Dostojevskij, Bulgakov, Gogol... Nevím. Nic zase tak zvláštního jsem nepřečetla. Wow... To jsem toho napsala tolik. No dobře... uznávám... baví mě to:-) Jsem já to ale sobecká...