Není to okázalá krása,
čímž ona žena vyniká,
nikomu srdce nerozdrásá,
a nehledá obdiv publika
není svým šarmem vyhlášená,
není to žádná Venuše
a žádný mladík na kolena,
neklesá před ní bezduše.
A přece, jaký půvab skrývá
její tvář, gesta její rty,
oči a slova uvážlivá
co je v ní milé prostoty.
A ten hlas - píseň o naději,
jež radostně zní do ticha
a každý, každý miluje ji,
ač trochu se jí ostýchá.
Michail Jurjevič Lermontov - ONA