Viktor Dyk
Poražený
Zlomený oštěp Quijota,
jak je to k smíchu! Jak je to k smíchu!
Jak nepoplvat poraženou pýchu
kleslého milence života!
Tvé tělo marné, hubené
v arény kleslo písek.
Zní klekání teď z měst a vísek.
Všem, všemu život. Tobě ne.
Zloměný oštěp Quijota.
Jak tě to pálí, jak to zebe!
Neumíš, brachu, přežít sebe.
Taj nepochopil's života!