Nejprve jsem psal básně, milostně zplanuv, byl jsem nemoudrý, pak jsem vlastním úsilím dospěl k menší nemoudrosti a nyní kritizuji milostné vzplanutí. Má díla zřejmě není jednoduché bez předchozího výkladu pochopit. "Anotace" u nich neplní nikdy funkci anotací, neboť neřadí díla do žádného systému, jsou spíše součástí díla. Primární dělení je na prózu a na poezii. Prózy jsou buď výpovědí o mém životě, nebo fiktivní, nebo reflektují knihy a uvažují o otázkách. Prózy, vypovídající o mém životě a mé subjektivitě, považuji za skvost své dosavadní spisovatelské činnosti, především je to román Samička. Naopak za nejhorší považuji vrstvu raných fiktivních beletristických povídek. Mé básně jsou vždy osobní výpovědí a napodobují a odrážejí všelicos. Zvláštní postavení mají ovšem básně, náležící k zmíněnému vrcholu tvorby, jsou to básně o tzv. Petře. V současnosti pracuji na mravní čistotě a antických ideálech, ale i na měšťáctví. Odkazy: http://bandzone.cz/ludmil http://www.youtube.com/user/film3973?feature=mhw5