Profil autora Roman.Tycka

K psaní mě přivádí jedině extrémní city. Píšu básničky hlavně když jsem nešťastná, proto jsem ráda, že poslední dobou nepíšu vůbec a hodím sem jen své staré výtvory i s daty. ... "Šla léta. Bouřa rvala stěžni a burácela do snů mých, já zapomněl na hlas tvůj něžný, na jas tvých rysů andělských. V pustinách, ve vyhnanstvích temných tak chladně dny mé uhasly bez zbožnění, bez rozechvění, bez slz, bez žití, bez lásky. Duše se probudila ze tmy: a hle, zas zjevila ses ty, tak jako jemný přelud letmý, genius krásy nejčistší. A srdce bije v opojení a zase už to buší v něm i zbožněním i rozechvěním, slzami, láskou, životem. Já vás měl rád, a možná ještě tu je nezhaslý zcela v duši lásky cit. Ale, ať vás již nikdy nevzněcuje, já nechci vás již ničím roztesknit. Já vás měl rád tak mlčky, beznadějně, hned žárlil jsem, hned stesk mou duší chvěl, já vás měl rád tak upřímně, tak něžně, jak dej vám bůj by jiný rád vás měl." A. S. Puškin