Kamaráde… Ten poklad byl přece tady: že ses ho nahledal! Na téhle duně, s rukama zkříženýma, čelem k tomu temně modrému zálivu, čelem vesničkám hvězd, té noci jsi moc nevážil. Těch odvázaných kotevních lan při tvé cestě k jihu, éterický Bernisi, když už ti zbýval jediný přítel: držel jsi sotva na vláknu babího léta. Té noci jsi vážil ještě méně. Jala tě závrt. V té nejvyšší hvězdě máš svůj poklad, ó prchající! Babí léto mého přátelství tě vázalo slabounce: já nedobrý pastýř, nejspíš jsem si zdříml. Antoine de Saint-Exupéry, Kurýr na jih