Profil autora Ophelia

Jsem snílek, zahloubaný do sebe, navenek jsem optimistická studentka, co miluje hudbu(hraju na housle), poslouchá metal, ráda čte, miluje přírodu, ráda se procházm po nocích, mou životní láskou se mi stalo Irsko, když něco píšu tak proto že mě to baví a píšu to hlavně pro sebe ,prostě jen tak:-))Dále jak už jsem psala čtu fantasy (Trpaslíci,Artemis Fowl.....)nebo psychothrilery z básníků mám velmi ráda Williema Butlera Yetse.... Následující úryvek mi velice učaroval a vytrhl mě tak z jinak velice nudného dopoledne....Charlotte Bronteová-Shirley .......Ber věci, jak se s nimi setkáváš, na nic se neptej, nijak neprotestuj: to bude nejmoudřejší.Čekala jsi chléb, a dostala jsi kámen: vylámej si na něm zuby a nekřič, že to bolí: nepochybuj, že tvůj mentální žaludek -jestli něco takového máš-je stejně dobrý, jako žaludek pštrosí-však ten kámen stráví.Vztáhla jsi ruku po vajíčku, a osud ti na dlaň položil škorpiona. Neprojevuj své ustrnutí: sevři dárek pevně v prstech a nech si žihadlo proniknout dlaní.Nic si z toho nedělej: za čas až ruce i paže otečou a dost dlouho to v nich bude mučivě škubat, rozmáčknutý škorpion pojde a ty si osvojíš důležitou lekci, jak trpět bez nářku.Po celý zbytek života, jestli tu zkoušku přežiješ-někdo prý při ní zahyne-budeš pak silnější, moudřejší a méně rozcitlivělá.Tohle si třeba v okamžiku zkoušky neuvědomuješ , takže nemůžeš načerpat kuráž z téhle naděje.Příroda však, jak se říká, je v takových chvílích výbornou přítelkyní, zapečetí ti rty, zabrání ti mluvit, nařídí ti krotkou přetvářku: přetvářku zprvu často lehkovážnou a usměvavou, která za čas přejde ve smutek a bledost, ale pak pomine........ zajímavé ne?.....19.6.08