¨Vnější informace: Narodil jsem se 2.7.1987 v Ostravě a s výjimkou půlročního pobytu v klášteře ve Střílkách tam žiji dodnes. Studoval jsem na devět škol, z nichž jsem jen málokterou dokončil. Momentálně jsem se upsal Ostravské univerzitě, obor český jazyk a literatura. Mám rád čokoládovou zmrzlinu, misantropy, běh, kočky, vlaky, Svinovské mosty, strukturovaný hluk a růžovou barvu. Nemám rád Hranice na Moravě, rozinky, fotbalový fanatismus, sádlismus, tramvaje a Hálka. V příštím životě chci být žena nebo gay, v nejlepším případě pak obojí najednou.
Vlivy: Inspirovaly, ovlivnily a dotkly se mne knihy mnoha autorů, pro příklad jen několik jmen: Murakami, Hakl, Joyce, Vonnegut, Steinbeck, Nezval, Marquéz, Nabokov, Mikulášek, Kerouack, Lautréamont, Mácha, Apollinaire, M. Kundera, Lem, T. Robbins, T. Leary, Huxley, Gaiman, Pratchett, Baudelaire, Ferlinghetti, Sade, Urban, Blake, Seifert, Halas, Castaneda, Ginsberg, Kainar, Orten, Tolkien, Vian, Gellner, Křesadlo, Teige, Topol.
Důvodů, proč jsem začal psát, je několik. Měl jsem doma spoustu nepopsaného papíru, tudíž jsem se snažil, aby ty stromy, ze kterých byl vyroben, nezemřely zbytečně. Dalším důvodem byla nuda večer v klášteře, zlomené srdce, neodbytná můza, sexuální přetlak, touha po povyšování se nad ostatní, dětinskost apod. Kromě literatury mne inspirují hudba (především Joy Division, Eva a Vašek a Velvet underground), lidé v mhd, ostravský industriál, filmy, ženy s charakterem, moderní poustevnictví a krása světa i má.
Vnitřní informace: Jsem naivní. NA I V NÍ. Můj život momentálně ovládá filozofický směr pozitivní dekadence. Jsem horlivým stoupencem myšlenky, že poezie by se měla lidem vnutit násilím, protože jinak o ni většina ani nezavadí. Mám árt in hárt, taky tam mám Slezsko, discopunk, lov psychiatrů, chození na houby, lásku, nonstopy a nikotin. Jsem slušný chlapec, takový anděl v srdci prasete, nebo taky možná naopak.
Kromě literárního terorismu okolní reality se ještě drze odvažuji prznit hudbu. Takže brnkám na elektrofonní balalajku a šlapu na krabičky ve spolku jménem Sorry Satori (http://bandzone.cz/sorrysatori), jako Neurol Superhero vyrábím disko dým v tělesu, jenž si říká poetickým názvem Ciao Miao (http://bandzone.cz/ciaomiao) a nějaké ty pazvuky tvořím taky v indie projektu Cha-gun, který profil na bandzonu nemá, protože jsme samozřejmě správní hipsteři a trávíme na internetu co nejméně času. Když mám světlou chvilku, kdy nejsem líný a zároveň mám dobrou náladu a odhodlání (což bývá tak max. 1x do roka), tak uspořádám i jakousi pseudokulturní akci, momentálně pod názvem Večírek hluku a pozitivní dekadence. Jo a ještě jsem zapomněl říct, že mým vzorem je David Haselhoff.
Publikoval jsem ve Psím víně a v Protimluvu.