Stalo se toho až příliš za dobu, co jsem zde nebyl.. vlastně ani nebyl důvod chodit sem. Vše strohé, vše prázdné – má díla nebyla ničím, avšak já je za něco ani nepovažoval. Když se na to vše po roce dívám, nenacházím nic, co by mne těšilo.. Dávali mi mnoho jména: Mandos, Kiero, Rajčátko, Ajisai… avšak pro jednu, jednu jedinou jsem a vždy budu Mandoska. Již mne netitulujte tak, neboť nikdo Vám ono právo nedal a také nikdy nedá. Ne, dokud ONA bude v mém srdci. Chtěl bych jí věnovat svou tvorbu, protože bez ní by byla ještě méně, než je. Vlastně by ani neexistovala. Tohle vše je pro NI, pro Durcenwe, pro osobu, kterou miluji a bezmezně obdivuji. Děkuji za Vše, D-chan. Povídka nikdy nepatří autorovi, ale patří těm, co ji čtou. A tak doufám, že má próza, která sic prvotně patří jí, Vám něco dá, tak, jak bylo zamýšleno…