Žiju ve světě peněz, peníze a krása jsou dvě síly, hýboucí materiálním a mentálním světem, jsou tak nádherně pomíjivé. Přesto jsou to stálé světlice v životech lidí jako jsem já. Slova lidí kolem byla dávno okleštěna o svůj směrodatný význam. Tolik namluvíme a tak málo tomu věříme. Přátelé, slovo které jen mlhavě připomíná žalostnou částku na mém účtu, která dělí všechna má přátelství od nevyhnutelného konce. Láska, slovo kterému nerozumím. Svazující vášeň, co dvě těla sváže v posteli, touha nebýt sám (nebo strach sám být?), tyhle slova jsou, řekl bych, přesnější. A svěřování se? To že mi má ulevit? V životě sem napáchal tolik utrpení a tak moc mě to bavilo, že dávat druhým zbraň je opravdu k smíchu.