Jsem možná obyčejně neobyčejná, možná pochopeně nepochopená, možná blázen či génius... -ti kdo mě znají ví, jaká jsem... Nepovažuji se za umělce...básničky píšu jen tak!Přináší mi úlevu-úlevu v mé duši-ve mě samotné!Ony jsou já, mé problémy, můj strach, bolest, radost, starost, moji přátelé, svět, krutost, násilí...to co jsem prožila a prožívám! Nesnáším ubližování, alkoholiky a tyrany, agresivní lidi, hádky,namyšlence co sežrali svět a taky lidi bez vlastního pevného názoru! Strašně moc věřím v osud-vše co se děje tak má být... Miluju upřímnost, kritiku, přírodu, hudbu, knížky, své přátele, upřímná objetí, pochopení, dlouhé rozhovory do noci a vlídná slova!Verše miluju z důvodu toho, že nepodléhají smrti. "Nevelká je to ctnost, když někdo dokáže mlčet, zato však velký je hřích mluvit, kde mlčet se má". Tohle jsem prostě celá já...už není asi co dodat...