když tiše odcházíš po špičkách cítím lehký třepot na víčkách si strujcem odudu svého a sním i mého jsi ztrůjcem osudu svého a ktomu i zlého když ze dveří vícházíš pospíchám já zatebou abych s tebou ztrávila poslední chvíly zlou tu utěchu co v sobě ted máš tu dala jsem ti já a ty ted prič pospícháš já už nechci být zlá