Od útlého věku jsem se věnovala recitaci a tanci. V 11 letech jsem přesedlala na divadlo. Nejdříve pouze amatérsky, ale později jsem se chtěla stát profesionálkou. I když mě na školu nevzali, herectvím se v současné době živím. A to není povolání, to je životní styl. Občas napíšu nějakou rýmovačku, nebo úvahu, ale většinou jan když mám velikej emocionální přetlak. většinou to je zklamání a smutek, protože radost ventilovat umím jinak. A tak se může podle těch mých psaníček zdát, že jsem zakomplexovaná 16. Ale nejsem, jen se ve mě občas probudí a tak jí nechám říct co má srdci. Žije nás ve mně totiž hodně.