Navštěvuji maturitní ročník gymnázia, ale srdnatě se bráním dospělosti. Hlavu mám pořád v oblacích a ne a ne klesnout k zemi. Mám hlavu plnou nesmyslů. Někdy mě prostě začnou svrbět prsty a musím je hodit na papír (respektive nadatlovat do textového editoru) Můj životní úspěch?? Když moje robotická třídní bez špetky fantazie chválila moje dílko a při tom prohlásila: "Haničko, vy nejste hloupá. Vy se jenom neučíte." Po třech letech docela postřech, co?