Profil autora Samotář Samotinký

ICQ - 597413926 ************************ Jmenuji se Petr, narodil jsem se 2.2.1974 v Olomouci. Celých 34 let žiju na olomoucku v jedné vesnici. Víte, když celý život bydlíte vedle dívky kterou milujete a ona vám pak uteče as jiným chlapem... Máme spolu syna, ale já se k němu nesměl hlásit. Byli jsme totiž pár let milenci. Dost mě užíralo to, že si na tátu mýho syna hraje nějaký páprda s šedivými vlasy a brýlemi co vypadaly jako dno od lahve. Jitce, tak se ona jmenuje, jsem teď oznámil, že to už takhle dál nepůjde, že Honzík je můj a já nedovolím aby řekl táto někomu kdo jeho táta není. Tak ona to řekla tomu svýmu, že ho podvedla. Nevím proč, ale jsem docela rád, on jí řekl, že nechce v domě cizí děcko. Z jedné strany mi bylo Honzíka líto, z druhé, je to můj syn a já na něj mám právo *** Chtěl bych poděkovat paní jménem NikitaNika, ta mě k tomuto kroku odrazila svým komentářem *** a tak se teď u soudu ověřuje mé otcovství a zároveň to, že Jitka chce nechat syna žít u mě. Nechci jí ho vzít úplně, oba na něj máme právo. ale ona poslechla svého muže a Honzíka se vzdala. Teď mě ještě chodí kontrolovat sociálka, podívali se mi do domu, na tom jak se o Honzíka starám a paní řekla, že to určitě půjde rychle ************************** Někdy na jaře letošního roku (2009) jsem měl delší románek se servírkou z mé oblíbené hospůdky. Zuzana se jmenovala. Celkem bolí zjistit po asi 5 měsících že sem jí byl dobrej jen na prachy a sex když měla svýho pryč. Já jsem to ale tak nějak tušil, že to není úplně dobrý. Poznám když mi holka lže nebo když mě nemiluje. 1.8.2009 jsem podvedl já ji. Vlastně nevím jestli můžu říct podvedl, když mě stejně nemilovala. Prostě jsem na zábavě poznal fajn ženu. Byli jsme spolu celý večer. Když se nad ránem neměla jak dostat domů, nabídl jsem ji nocleh u mě. Vše bylo dobrý, ale asi jí neudělalo něco dobře a když ji bylo špatně, proseděl jsem celý zbytek rána u ní. A ač jsem původně nechtěl, stalo se to. Ane nelituji. Takže Zuzanko, miloval jsem tě, a báseň *** Jen jednou *** je pro tebe! ************************** 1.8.2009 jsem náhodou poznal Markétku. Je to fajn žena, která už to má v hlavě srovnané, ví co chce, co může od života čekat, co riskovat a co ne. Jak jsem již uvedl 1.8.2009 tedy spíš ráno 2.8.2009 jsme se spolu milovali. Potom jsme šli spát, teď už jsem se přestěhoval z obýváku zpět do ložnice, k ní, přitulil jsem se a cítil se šťastný. Počítal jsem s tím, že se ráno probudím sám. Ne. I když vlastně ano, ale ona nebyla pryč. Byla v kychyni a chystala snídani. Téměř do večera jsme si spolu povídali. Byla neuvěřitelně kouzelná, ptala se na různé věci, na které se jiné neptaly. Vůbec ji nezajímaly peníze či majetek. Opravdu mě okouzlila. Přichystal jsem večeři a potom ji odvezl domů. Odměnou mi byl krásný polibek. Za 2 dny mi zavolala a řekla, ať přijedu, že se chce na něco zeptat, ale po telefonu to nejde. Za pár minut jsem byl u ní. Ona otevřela, pozvala mě k ní nahoru ( bydlela u rodičů, rodiče dole, ona v přízemí). Místnosti byly téměř prázdné, jen u sedačky stály kufry a ona malinko smutným a vyděšeným hlasem řekla "Chceš si mě vzít k sobě? Vím že je to brzy ale můžeš mě kdykoliv vrátit". Cítil jsem neskutečnou radost. Seběhl jsem po schodech polů a zaklepal u rodičů (ona si myslela že utíkám a začala plakat) a zeptal se jejího tatínka, zda si můžu dceru odvést. Ten souhlasil. Tak jsem se vrátil nahotu, vzal její kufry a dal do auta. Markétku jsem si vzal do náruče a jel s ní domů. Teď tedy bydlíme u mě, v mém domě, který je o velikosti 7+kk. Připravujeme Honzíkovi poslední věci v pokoji a těšíme se, až ho dostaneme. Vím, je to jen chvilinka, co se známe ale poprvé ve vztahu cítím, že tohle vydrží. Už jen proto, jak jsme začali. Jaká je, není jako ty před ní. Je skromná. Když jsem jí chtěl koupit dárek, tak se krásně styděla a řekla, že to nemusí být. To jiné by nejraději vykoupily celé zlatnictví či obchod s oblečením. Mám jedno jediné přání do budoucna. A to, aby jsme letošní Vánoce oslavili ve 3. Já, Markétka a náš Honzík.