Nech si mě, vím.., někdy nemám den a chovám se pak hrozně.. Přej si mě, jak já Tebe chci, snad není zas tak pozdě. Vem si mě, mé srdce je plné Tebe a s Tebou jasné je mé nebe, jizvy na srdci se hojí, je tolik věcí, co nás pojí, co kdybychom byli svoji? Nebo jinak, teď dochází mi kontext, miluji Tě, proto chce to jiný koncept, když poznáš mě, nechtěně Tě raním, ublížím, a tolik věcí tajím, věř mi tedy druhou půlku básně, pouze s jiným budou Tvé dny krásné. Sám si musím zvládnout slova "Chci Tě", ..ale ublížit Ti nechci, věř mi, miluji Tě!