Žila jsem...byla jsem malá copatá holka,co v tátově náručí sní o světě velkých,dospělých... Žiju...už jsem velká,sem tam copatá,trošku rozverná,hodně bláznivá a svá...a chci být zase tou malou bezstarostnou panenkou v tátově náručí... Budu žít...ať se mi to líbí,nebo ne,ve světě velkých a dospělých a sem tam si budu utíkat do dětských snů... A jednou to skončí,odejdu,ale pořád to budu já,holka bláznivá,trošku pobitá z věčných rvaček se životem.Odejdu a budu se smát...protože jsem nikdy nezapomněla snít... Oblíbený autor?Celá generace prokletých básníků,včele s M.D.Valmoreovou a A.Rimbaudem.Kolik večerů a probdělých nocí jsem strávila v jejich společnosti,abych znovu našla sílu...a potom,ne vše Ruské(či Sovětské),co k nám přišlo,stálo za houby...příkladem může být V.Vysockij a jeho Balada o lásce,ta mi zůstane vrytá pod kůží...Ch.Bukowski,K.Kryl a mohla bych psát a psát a psát... Co ráda dělám,všechno,z čeho cítím potěšení...miluju adrenalin proudící do krve,nedokážu si představit žít nudně a stereotypně,nestojím dlouho na jednom místě...má dobrá duše mě vystihla úplně přesně a to mě ani nezná...jenom svá zůstávám,jenom svá napořád...T. Tobě se omlovám za vytržení z kontextu,ale ten zbytek už je jen můj .-)) Nežiju pro jeden velký úspěch,můj život se skládá z větších či menších úspěchů přicházejících nepravidelně za sebou(omlovám se autorovi originálu za menší úpravu :-)) ) Tak snad stačí,stejně mě v tomhle nikdo nepozná.Když půjdu proti Vám na ulici,nebude nikdo z Vás vědět,že jsem to já...uvidí obal,ale dovnitř,tam se málokdo podívá...