můj život je někdy neřízená střela,houpačka...jednou dole a pak zas výš,kolotoč který bych si přála občas přibrzdit.Za úspěch považuji to ,že tady po tomto světě smím chodit a poznávat,hloubat,smát se i plakat,prostě být člověkem...miluji hudbu,tanec,děti,přírodu a muže..jednoho muže:-)a mým přítelem jsou knihy a jakákoli psaná slova.Slova psaná s citem,láskou,..taková,z kterých cítím tlukot vlastního srdce "NEBÝT MILOVÁN,TO JE SMŮLA, ALE NEMILOVAT,TO JE NEŠTĚSTÍ..." řekl (Albert Camus) "A tak když dokážeš, či dokonce smíš milovat druhého...,jsi šťastným člověkem" říkám (já)