Profil autorky Helena Lovecká

psaní mě baví, občas, stejně jako třeba hra na piano, kytaru, zpěv, tanec, divadlo .. ideálně inspirované intimitou přítomnosti a ve spontánní radosti i jiné zběsilosti ... a jiné zajímavosti ... třeba malování a tvorba obecně, to se ztrácím v čase a prostoru do jednoho velkého TEĎ

"Ať si myslíte, že něco dokážete, nebo nedokážete, pokaždé budete mít pravdu" Henry Ford, 1863 - 1947

"Náš život je fyzickým projevením myšlenek, které máme v hlavě"

"Lepší, než nadávat na temnotu, je zapálit svíčku"

"Když chceš hýbat světem, pohni nejprve sám sebou" SOKRATES

"Když si uvědomíme, že naším zdrojem je Bůh */, ocitáme se v duchovním postavení člověka s neomezeným bankovním úvěrem ... O tom, jak mocný je pro nás Bůh, rozhodujeme my sami ... Dospíváme k poznání, že Bůh má neomezené zásoby a že my všichni k nim máme stejný přístup. Tím začíná mizet pocit viny, že z těchto univerzálních zásob vlastníme či dostáváme příliš mnoho. Protože z nich může čerpat každý, nepřipravujeme nikoho o nic, ať si vezmeme sebevíc ... Velmi často, když se nám zdá, že nemůžeme nalézt patřičný zdroj, je to proto, že trváme na určitém lidském zdroji. Musíme se naučit nechávat tok plynout, ať se ukáže, kde sám chce - a nikoli tam, kde ho chceme my ..."
Julia Cameronová, Umělcova cesta

*/pozn. ke slovu "Bůh", které je součástí citátu - v mém vnímání i vnímání knihy se nejedná o "klasické" pojetí křesťanského Boha ... je to spíše širší vyšší tvůrčí princip, energie, vesmír ... dosaďte si za to slovo cokoli co sami vnímáte, že nás přesahuje, ale zároveň prostupuje, my jsme součástí onoho a ono je zase součástí naší ... čili netrestá, nehodnotí, nebere a nedává a není od nás vyčleněno ... a nechytá za slova :-))
my všichni máme tuto "božskou" podstatu, jen o ní více či méně víme a jsme, resp. nejsme s ní spojeni ... ale tu cestu k tomu, čili vlastně i sami k sobě, hledáme ...všechno je propojené, vše je jedním ... my jsme tím Bohem, tím spasitelem, tím tvořitelem, tou láskou, tím vším, co hledáme venku, tím jsme my uvnitř ...to, co hledáme, jsme vždycky měli a máme ... a hledáme k tomu / sobě cestu ... a přes naše tvoření "ve hmotě" se učíme a získáváme zkušenosti, které nás ještě navíc obohatí až se jednou "vrátíme domů", ale už to nebude ten samý domov, který jsme kdysi opustili a tím pádem (doslova :-)) jsme na něj zapomněli ... je to jiný domov, námi, naší zkušeností přetvořený ... takže proto bacha na to, co si přejete či představujete :-))
tak to vnímám, netvrdím, že to musíme vnímat všichni stejně :-) každý má jinou, svoji vlastní, unikátní cestu, které jako takové chtějí být a jsou respektovány ... „mé“ vnímání popsané zde, může být nabídkou, může být inspirací a může se v čase měnit a rozvíjet jak potkávám jiné nabídky a jiné inspirace jiných duší, třeba i vás :-)

Citát a celá kniha je o tvorbě, o probuzení umělce v nás, o znovu se propojení sám se sebou. O zbavení se získaných hranic typu „tohle si nemůžu dovolit, co na to ostatní ...“. Můžete si vzít naprosto COKOLI a KOLIK potřebujete (pozor, neplést s rabováním ... brát z VESMÍRNÝCH zdrojů, ne od jiných lidí :-)). Protože existují zdroje všeho pro všechny. To my si dáváme hranice, co si ještě dovolíme a co už ne. Citát je o tom, že si můžete dovolit VŠE po čem vaše duše touží (myšleno pro TVOŘENÍ, nikoli BOŘENÍ :-)) ). I kdyby jste si vzali z nekonečna nekonečno, pořád vám nekonečno zůstane a to je na tom to krásné :-) ... tedy, aspoň myslím ...